Asi nikoho nepřekvapilo, že se ODS na svém kongresu při hledání viníka jejich nesnází náležitě trefovala do Evropské unie. Hledání vnějšího nepřítele bylo vhodným nástrojem pro odvedení pozornosti od skutečných problémů už za komunistů a kongres ODS v tomto směru nezklamal. Další příležitost pro EU stát se oblíbeným terčem již přichází prostřednictvím prezidentské kandidatury billboardů s císařpánem a hesly jako „naše země, naše pravidla“. Euroskeptická nota je vždy po ruce, je laciná a osvědčená.

Po dlouhou dobu média a někteří čeští politici systematicky pracují na tom, aby lidé v naší zemi Evropské unii nevěřili. Euroskeptická je vláda ODS a prezident je skeptický snad ke všemu. Centrálním úřadům se EU hodí do krámu jako alibi pro vlastní neschopnost a selhání nebo lenost cokoli řešit. Obchodníci tento model rádi převzali, a tak například předraží vejce a obviní z toho směrnici EU, která platí déle než deset let. Co na tom, že ke zdražení v ostatních státech nedošlo a Češi jezdili pro vajíčka do Německa, které je také členem Evropské unie. Vláda potřebuje peníze, podsekává růst ekonomiky, rve z obyčejných lidí peníze kde může a přitom to všechno schová za "dluhovou krizi" Evropské unie. "Přesměrováváme" peníze ze strukturálních a kohezních fondů nebo je používáme na nesmysly? Jednoduché řešení, místo toho, abychom si přiznali vlastní chybu, obviníme Evropskou unii.
Ani po osmi letech členství v EU české státní instituce nepochopily, že práce v EU je nutné se účastnit, ne čekat na to, co vymyslí jiní a pak nadávat. Unie samozřejmě zná a respektuje obhajobu národních zájmů. Ty hájí všichni. Co ale ostatní státy obvykle nechápou, je nesmyslné okopávání kotníků. Odmítáme přijmou fakt, že takzvaná bruselská byrokracie je ve skutečnosti jen efektivní a účinná administrativa, která si na dodržování zákonů jen nehraje, jak jsme na to zvyklí u nás. Opravdu nechceme svobodně a bezpečně žít a pracovat v celé Evropě? Chceme svět, ve kterém jsme zavření v prostorech vymezenými administrativními hranicemi, které stejně jako zákony omezují jenom nás a ne vrstvu novodobých feudálů, jimž národní vlády nejsou schopny vymezit jakékoli mantinely.
Kdo asi tak živí euroskepticismus? Pro koho je výhodné rozdělení na jednotlivé národní státy? Jsou to ti, pro které, díky jejich bohatství, hranice dávno neplatí, ti, kteří nechtějí jasná evropská pravidla, nebo ti, kteří budou štikami v malých rybníčcích, jejichž vnitřní pravidla bez obtíží ovlivní. Národní vlády jsou dnes prostě slabé a samy nejsou schopné čelit zájmům velkého kapitálu. Stojí proti nim soupeř, který má nesrovnatelně větší možnosti a sílu než ony. Evropský parlament, demokratický pilíř Evropské unie, je dnes jediná bariéra, která dokáže nadnárodnímu kapitálu odolávat. Bylo to vidět u mediálně populárních věcí jako smlouvy SWIFT či ACTA, označování potravin a v řadě dalších případů o kterých se vesměs ani neví.
Evropskou unii prostě potřebujeme. Můžeme diskutovat o její formě nebo náplni, ale přes dnešní problémy je to jediné možné řešení mírového soužití zemí evropského prostoru. Česká republika má na to, aby v Unii hrála důstojnou roli. Česká vláda se nechala školácky zneužít a diplomaticky nepromyšlené spojenectví s Velkou Británií z nás udělá šaška hned jak premiér Cameron otočí, a na to nebudeme dlouho čekat. Pro partnery v EU jsme dnes nečitelní a pod mantrou obhajoby národních zájmů své skutečné národní zájmy vůbec nehájíme. Nikdo nám nebrání být v rámci politických postojů k EU konstruktivně kritický. Ostatně, mnoho států takto jedná. Avšak náš český euroskepticimus spíše budí dojem, že jím maskujeme vlastní neschopnost formulovat naše zájmy a dotahovat je do zdárných konců.