Proč je doma tak složité prosadit něco, co se zdá být naprosto logické a samozřejmé. Třeba prosté posílení prevence proti rakovině a zavedení adresného zvaní rizikových skupin populace na lékařské kontroly a preventivní screeningová vyšetření.

Prevence je vždy levnější a výhodnější než léčba. Taky ostatně obvykle daleko míň bolí. U prevence nádorových onemocnění to platí, řekl bych, až smrtelně vážně. Platí pravidlo, že čím dříve se problém odhalí, tím je vyšší naděje na vyléčení a také nižší náklady na léčbu. Česká republika je na evropské špičce ve výskytu rakoviny tlustého střeva. V ČR je ročně nově diagnostikováno 8500 pacientů s tímto onemocněním, z toho 4000 v pokročilých stádiích! Logika velí věnovat prevenci zvýšenou pozornost. Logika však u nás platit vždy nemusí.

Již řadu let mají naši odborníci vypracován systém adresného zvaní, dostatečné odborné i technické kapacity, prostě vše, co je třeba. Kromě jediného. Systematické podpory ze strany jediného možného dirigenta velkého zdravotnického orchestru - Ministerstva zdravotnictví. A málem bych zapomněl, kromě zájmu publika...

Nyní se začíná situace zlepšovat. Ministerstvo zdravotnictví po velkém nátlaku konečně přistoupilo na to, že sto miliónů korun poskytnutých Evropskou unií na projekty adresného zvaní a doprovodné osvětové kampaně nespláchne do kanálu. Pozvánky budou lidé dostávat od své zdravotní pojišťovny, která na své náklady s tím spojené dostane finanční prostředky z rozpočtu EU. Tato etapa je v pořádku, ale vyvstává jeden zásadní problém a to, že skokově vzroste počet lidí, kteří budou na základě prvotních testů muset podstoupit důkladnější a dražší vyšetření, a bezpochyby vzrostou i náklady na léčbu lidí, u nichž bude díky screeningu odhalena rakovina. A v tom je zásadní problém, první roky budou prostě dražší. Tak to je vždy i s každou jinou dlouhodobou investicí. V porovnání s některými jinými projekty, se jedná o velmi efektivně utracené drobné, po kterých nikde nezůstane například nesmírně drahá technologie pořízená bez jakéhokoli lékařského smyslu, nebo prázdné CD s cenovkou v řádu miliónů či miliard.

Česká politická scéna není příliš ochotná myslet na to, co bude po dalších volbách a socialistické pětiletky udělaly ze strategického plánování málem sprosté slovo. Jenže ke screeningu rakoviny je nutno přistupovat se strategickým výhledem. Když to umí Němci, proč bychom to neměli umět my. Jistě, bezprostřední náklady se zvýší, ale jen aby v horizontu pěti až deseti let došlo k výrazným úsporám. Tyto úspory jsou pro dlouhodobou udržitelnost našeho zdravotnictví naprosto klíčové. Managementy zdravotních pojišťoven se nechtějí dostat do červených čísel a v současné době se jim nelze divit. Jenže za pět deset let, vzhledem k demografickému vývoji, bude situace patrně ještě mnohem složitější. To je ale příliš daleký horizont a management své bonusy dostává na základě běžných ročních účetních uzávěrek a ke strategickému rozhledu příliš motivován není.

Jenže, zlobte se nebo ne, čert vzal v tomto případě ekonomiku. Je tu přece ještě jedno mnohem důležitější hledisko. Lidské zdraví a možnost zachránit mnoho lidských životů. Životů lidí, kteří jsou pro společnost prospěšní, a kteří si platí zdravotní pojištění právě pro případ, že zdravotní péči budou potřebovat. Povinností zdravotních pojišťoven pak je nejen utrácet vybrané peníze efektivně, ale především se snažit prostředky využívat na ochranu zdraví a prodlužování lidského života. Prostřednictvím zvaní lidí na preventivní vyšetření mají teď zdravotní pojišťovny šanci dokázat, že co nejlepší péče o lidské zdraví je jejich základním posláním.