Poslední týden v Evropském parlamentu neděláme nic jiného, než grilujeme, nikoliv steaky ale navržené komisaře, a užíváme si bohužel pouze dočasného zájmu médií o evropské dění. I když celá otázka se smrskla na zběsilé pátrání po tom, zda se paní Jourová stane/se nestane/se stane/se nestane evropskou komisařkou. Věra Jourová nakonec uspěla, ale celá komise se bude schvalovat až na říjnovém plenárním zasedání, přesuňme tedy naši pozornost k mnohem závažnějšímu, ryze českému problému.

Věra Jourová odchází z postu ministryně pro místní rozvoj, kde měla na starosti, jistě zcela oprávněně, především agendu čerpání evropských peněz. Písničku o špatně nastavených operačních programech, nedostatečném čerpání alokovaných peněz pro období 2007 až 2013 i chybných kontrolních mechanismech známe už všichni. S dodatkem, že většinu problémů si způsobuje sám český úřednický šiml a shazovat vinu na temný Brusel je zcela mimo mísu.

Jsem zvědavý, zda její nástupkyně, dnes jmenovaná ministryně Šlechtová, nebude nakonec tak trochu obětním beránkem celé dotační patálie. Hnutí ANO jistě nominovala odbornici, ale co když se dnešní optimistické výhledy v míře vyčerpání zbývajících prostředků nevyplní? A jsou vůbec tyto výhledy založené na realitě?

Končící ministryně Jourová za hnutí ANO odchází do Bruselu se slibem, že ČR bude celkově vracet „pouze“ 30 nevyčerpaných miliard korun. Nastupuje za ni profesionální úřednice Šlechtová, která bude muset bojovat i s největšími opozdilci v čerpání – oblastmi dopravy a životního prostředí. Pokud bychom například u Operačního programu Životní prostředí pokračovali v čerpání dosavadním tempem, tak bychom finance z končícího programovacího období byli schopni vyčerpat až někdy kolem roku 2019. Tak dlouho na nás skutečně nikdo čekat nebude. Nevím také, jestli mě má uklidnit, že obě zmíněná portfolia dopravy a životního prostředí spravují političtí soukmenovci paní Šlechtové.
Navíc jí čeká také nastartování nového programovacího období pro roky 2014 až 2020. Pokud i Vám připadá, že někdo zaspal a dotační výzvy se ještě ani nerozeběhly, máte pravdu. Doufejme jen, že se nebudou opakovat stejné chyby z minula.

Mohu tedy nové ministryni držet palce, aby se s těžkým břemenem poprala a přát si, aby nynější meziroční nárůst čerpání z 3 až 5 miliard zvedne na potřebných 15 miliard. Pokud ne, rozhodně neztratíme 30 miliard, jak tvrdí paní Jourová, ale nejspíše až 100 miliard. Ano, částka, která například odpovídá přibližné výši schodku státního rozpočtu.

V čem musím dát v oblasti eurofondů Věře Jourové ovšem za pravdu je naprosto zbytečné vyhození peněz z okna díky měnové intervenci České národní banky, která loni korunu výrazně oslabila vůči euru. Odhadovaná ztráta nyní činí 11,7 miliardy korun. A to není zdaleka jediná ztráta, kterou tímto krokem ČNB způsobila. O tom ale zase jindy…