Vždy mě znovu a znovu překvapí, co českého novináře na dění v europarlamentu zaujme a jak velká míra zjednodušení a nepochopení může následovat. Tento týden u mě vyhrává alkoholová strategie EU. Ta, kterou Unie před lety disponovala, vypršela s rokem 2012 a od té doby bohužel žádná neexistuje. Desítky sdružení a asociací už od roku 2011 tlačí na Komisi, aby na nové strategii začala alespoň pracovat. Už jenom proto, že konzumace alkoholu představuje v Evropě stále třetí nejčastější příčinu úmrtí a onemocnění, kterým bylo možné předejít, a je rizikovým faktorem u více než 60 chronických onemocnění, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění jater. Ve věkové skupině 20 – 39 let lze alkoholismu přičíst přibližně 25 % všech úmrtí. Ano, čtete správně, celá čtvrtina případů. Dochází k nim často v souvislosti s dopravními nehodami, násilím či onemocněním jater.

Je tedy pravdou, že jsme dnes o Alkoholové strategii na plénu hlasovali. Je třeba ale také vysvětlit o čem konkrétně. O usnesení připraveném mým domovským Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, ve kterém Parlament naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala zprávu, již podle nařízení (EU) č. 1169/2011 měla předložit již v prosinci 2014 a v níž posoudí, zda by se na alkoholické nápoje v budoucnu měl vztahovat požadavek na poskytování informací o složení a nutričním obsahu; domnívá se, že spotřebitelé by měli být o složkách a nutričním obsahu informováni. Komise by ji měla představit nejpozději v roce 2016.

Cílem strategie by mělo být pomoci členským státům se zmírňováním škod souvisejících s alkoholem pomocí shromažďování spolehlivých údajů, posílení prevence a léčby nebo snížení nehod způsobených konzumací alkoholu. Komise již z roku 2014 disponuje průzkumem, jak je to v členských státech s informacemi o zdravotních dopadech konzumace alkoholu, ale zpráva samotná vypracována nikdy nebyla.

Je neoddiskutovatelné, že nepřiměřená konzumace alkoholu se také pojí s obezitou, která je zásadním problémem veřejného zdraví a čtvrtou nejčastější příčinou onemocnění v Evropě, kterým bylo možné předejít. To ovšem neznamená, že se překotně vrhneme se štítkovači do supermarketů a bez ohledu na legislativní proces v EU, začneme láhve novými informacemi označovat. Parlament pouze chce, aby Komise plnila úkoly, které jí členské státy a Parlament uložily evropským zákonem.

Pokud by však i na základě našeho parlamentního usnesení z vlastní iniciativy Komise skutečně alkoholovou strategii připravila, má toto označení mou podporu, protože je ostatně ve shodě s doporučením lékařů a dalších expertů. Tušili jste například, že čtvrt litru vína před spaním má stejně kalorií jako třeba zmrzlina cornetto? Spotřebitel to má právo vědět a následně se svobodně a poučeně rozhodnout.

Je dost podivné, že některé podniky a dokonce část veřejnosti to ani nechce vědět a snaží se zabít v samém zárodku už ono položení otázky, zda je to možné. A proti tomu budu vždycky bojovat. Jistěže se můžeme přít o to, jestli nějaké opatření chceme nebo ne, jistěže musíme o takovém návrhu demokraticky rozhodnout. Ale ohrazovat se už jen proti tomu, aby někdo připravil návrh a prozkoumal, jaké mohou být jeho dopady, to je absurdní.

Bohužel se však obávám, že i přes sílící tlak není daná oblast pro Komisi prioritou. Nemyslím si, že by Komise cokoli řešila dřív, než skončí tříletý projekt Reducing Alcohol Related Harm (RARHA) 2014-2016. Děláme maximum, abychom to změnili, ale zatím je nutné zůstat se silnými prohlášeními při zemi a střízlivě prohlásit, že ze strany médií jde o mnoho povyku pro nic.