V Česku vzniká nový think-tank zaměřený na řešení otázek strategického národního zájmu. Stane se klíčovým nástrojem spolupráce mezi Českou republikou a státem Izrael a trvalou platformou pro sdílení zkušeností, informací a společné řešení klíčových témat současnosti. U příležitosti státní návštěvy izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga v Praze jsem jako prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory měl čest být u podpisu memoranda o spolupráci s prestižním a respektovaným izraelským Samuel Neaman Institute.

Činnost think-tanku bude zaměřena na otázky širší resilience – sociální, ekonomickou, technologickou i environmentální. Zástupci obou zemí budou společně hledat cesty ke zvýšení odolnosti vůči negativním dopadům včetně pandemií nebo inflace i adaptability na nové trendy a technologie. Hlavním tématy bude věda a technika, vzdělávání, transformace českého průmyslu, infrastruktura, kultura nebo sociální rozvoj společnosti. Výstupy tohoto zkoumání pak budou sloužit vládě a jejím ministerstvům jako vodítko pro tvorbu národních strategií a komplexních řešení aktuálních problémů v České republice.

O čem resilience je, co přesně znamená a jaký je její význam v různých kontextech, to výstižně a erudovaně popsal architekt a urbanista Michal Postránecký. Jeho text si zde dovolím citovat:

Resilience se do českého jazyka překládá jako odolnost, pružnost systému se schopností návratu do stavu, ve kterém se nacházel před jeho narušením, nejlépe v jeho vylepšené či více komplexnější verzi, obohacený o nové zkušenosti, umožňující lépe reagovat na krize budoucí.

Resilience bude jedním ze stěžejních témat, které bude podrobeno důkladné diskuzi v rámci nového think-tanku. Hlavně její nejvyšší forma z pohledu celé naší společnosti, tedy národní resilience. Resilience hodnot, na kterých náš národ vyrostl a kulturního odkazu, který nám zanechali naši předci a stejně tak i současníci. Ochota a schopnost bránit vše, co tvoří naše národní bohatství a sounáležitost.
Výraz resilience se nejčastěji vyskytuje při reakci na rozsáhlé přírodní katastrofy typu zemětřesení, potopy, hurikánu, extrémního sucha či znečištění životního prostředí. V rámci urbánních systémů řešíme urbánní resilienci v rámci měst a jejich subsystémů, regionů i celých států, z environmentálního hlediska i kontinentů, oceánu a atmosféry a celé planety a života na ní.

Jedním z posledních globálních ohrožení, kterému jsme museli a možná ještě budeme muset čelit, byl boj s neviditelným virem, který kromě své schopnosti zabíjet způsobil naší nepřipraveností navazující krizi v oblasti ekonomické, někde i politickou nestabilitu s částečnou degradací společenského systému.

Právě globální pandemická situace ukázala vzájemnou provázanost environmentálních a sociálních problémů, kterým byly města, venkov a jejich obyvatelé vystaveny. Ukázala bezpodmínečnou nutnost posílení celospolečenské resilience.

U lidí resilience charakterizuje například míru houževnatosti a schopnosti řešení nepříznivých životních situací, z psychologického hlediska vyjadřuje dynamický proces, kterým jedinec dosahuje pozitivní adaptace na tyto negativní vlivy.

Zvláštní místo zaujímá resilience v sociologii. V této oblasti vyjadřuje míru schopnosti udržení funkčnosti a struktury svých systémů, zachování kontroly nad nimi, se schopnosti sebeorganizace a adaptace na chronické stresy a akutní šoky.

Jedním z našich úkolů je predikce možných příčin a zdrojů budoucích krizových situací a katastrof, kterým můžeme být vystaveni jako jedinci i společnost a kterým budeme muset čelit. Mnohé z nich jsou z dnešního pohledu neviditelné a naším úkolem bude je objevit, analyzovat jejich následky a způsob obrany a minimalizovat následky, které mohou způsobit.

Našim společným cílem je mezidisciplínární diskuze na téma resilience se všemi experty, které nový think-tank sdruží a dalšími vyzvanými odborníky. Sdílená znalost na vybraná témata, kterou tito vrcholní představitelé akademické obce a sféry byznysu získali ve svých oborech, umožní nabídnout celé politické elitě a společnosti řešení situací, které by nás opět mohly zaskočit stejně, jako jsme tomu svědky poslední dva roky.