Spor mezi lidskými právy a ekonomickými zájmy není nic nového, upřednostňování byznysu (tzv. Realpolitik) se ale obvykle dělá tiše. Premiér se k Realpolitik ale přihlásil neomaleně a nahlas, když 10.9.2012 dal přednost podpoře exportu před ochranou lidských práv (dalajlama, Pussy Riot), a vyvolal tím ostrou reakci ministra zahraničí Schwarzenberga. Kníže zasluhuje kritiku za spoustu věcí, ale zde ho nyní musím pochválit za principiální postoj vůči premiéru Nečasovi v této otázce.

Na premiérově projevu mi vadí tři věci: (1) položení lidských práv na stejnou misku vah s rozsahem exportu, (2) srovnání dalajlamy a Pussy Riot a (3) péče o export na úkor lidských práv z úst premiéra, jehož vláda jinak exportu spíše škodí.

Ad (1): Prezident Havel se musí obracet v hrobě: položení lidských práv na stejnou misku vah s rozsahem exportu v zemi sametové revoluce je silná káva. Nečasovu zmatenost ukazuje parodox -. odsudek „módní“ podpory dalajlamy a Pussy Riot nad jedné straně a jeho tvrzení, že podpora lidských práv nadále zůstat klíčovou v české zahraniční politice, na straně druhé. Ale v reálném světě nejsou jen nějaká obecná lidská práva, jsou tu hlavně větší či menší příběhy o jejich porušování. Dalajlama a genocida Tibeťanů patří spíše k těm větším, a proto premiér Nečas zplodil protimluv, když chce tibetskou otázku vyloučit z lidskoprávního diskurzu.

Jde ale o projev obecnějšího směřování této vlády, pro níž mají cenu jen peníze na kontech úzké skupiny průmyslníků: ekonomické nazírání na veřejné i soukromé stránky života (úspěšný je ten, kdo je bohatý a slavný, učitel a vědec je looser) je vlastní příčina celkového stavu této země, to je i příčina korupce, příčina "blbé nálady", ale (kromě obchodníků a korupčníků) zlatý důl pro psychiatry a výrobce sedativ. Jistě v rámci politického realismu platí „všeho s mírou“, ale musí být zjevné, zda je důležitější výše exportu anebo osudy lidí: už jen přiznání, že takový dopad je možný, znamená, že u druhé obchodní straně není něco podstatného v pořádku.

Ad (2): Srovnání dalajlamy a výše exportu považuji za skandální. U Pussy Riot jsem střízlivější: podle mého názoru naprosto nesedí přirovnání ke stalinskému řádění, jak to tvrdí kardinál Duka, ale ani často používaná paralela s Plastic People není namístě, ti při svých protestu proti totalitě neznesvětili něco, co je pro významnou část obyvatelstva země svaté – pravoslavný chrám. Ghándí by takto rozhodně nejednal. Mimochodem, kdy už skalní zastánci Pussy Riot najdou odvahu přeložit název této skupiny, když jde o tak úžasně čistý protest? Navíc ti, kdo podporují dalajlamu i Pussy Riot, by se měli rozhodnout: adorovat duchovnost dalajlamovu a současně schvalovat znesvěcení pravoslavného chrámu je protimluv.

Ad (3): Jestli chce premiér opravdu něco udělat pro český export, tak by měl především postavit do latě ministry Schwarzenberga a Kubu, kteří na poli ekonomické diplomacie vedou tichou válku škodící vývozcům, měl by stabilizovat daňový systém kvůli předvídatelnosti cen, měl by se zasadit o přístup k euru ze stejného důvodu a ne ó-dé-esácky podrývat základy hodnotového systému západní civilizace, k němuž lidská práva patří.

Ze všech těchto důvodů je zásadový postoj ministra Schwarzenberga v konfliktu exportu a lidských práv chvályhodný. Jde o zásadní ideový střet: jde o peníze „až na prvním místě“ vždy, i při exportu, anebo existují vyšší zájmy a hodnoty? Teď se ale nabízí jediná otázka: co z tohoto postoje ministr zahraničí vyvodí? Nic jako obvykle (viz např. jeho holedbání, že opustí vládu, pokud svému bývalému kolegovi Čunkovi za pomoci amerických detektivů neprokáže korupci – což neprokázal)? Rozdělaná vládní agenda dostane přednost? Anebo kníže činem dokáže, že Nečas už není přijatelný premiér?

Pavel Svoboda místopředseda KDU-ČSL