Plenky a sunar bez DPH
Podle Miroslava Kalouska s tím nejde nic dělat. Naopak Bohuslav Sobotka zaslouží pochvalu, že toto lidovecké téma v Otázkách Václava Moravce 5.1.2014 obhajoval. Jak to tedy je s DPH a dětskou spotřebou?
Osvobození plenek, sunaru apod. od DPH má rozměr vnitrostátní i unijní. Na úrovni EU jsou pro DPH stanoveny meze směrnicí 2006/112, členské státy se při stanovení konkrétní výše daně pohybují v jejích mantinelech, resp. v mezích výjimek, které si dojednaly. Česko si pro dětskou spotřebu - na rozdíl od Spojeného království (které se ODS tolik snažila v agendě EU imitovat) či Irska - žádnou výjimku nevyjednalo. Proto platíme za plenky i sunar také základní sazbu DPH 21%.
To je překvapivé, protože Česko má demografický problém: prostě nejsou lidi, resp. v Česku jich je čím dál tím méně. Nejde přitom jen o problém kulturně-sociologický. Ekonomům chybí v systému celý jeden milion malých Čechů, Moravanů a Slezanů, kteří by v budoucnosti vydělávali na naše důchody či zdravotnictví (a ani cizinci to nezachraňují). Ekonomové vyčíslují tento vnitřní dluh ohromující částkou 3,5 bilionu Kč, jde tedy téměř o dvojnásobek přiznaného zadlužení veřejných financí.
Že s tím nejde nic dělat? Směrnice není Písmo svaté a lze ji změnit, popř. si vyjednat výjimku. Ostatně Evropská komise chystá zrovna na příští rok velkou revizi směrnice o DPH. Proběhla k tomu rozsáhlá veřejná konzultace, ale české ministerstvo financí žádné požadavky směrem k osvobození dětské spotřeby od DPH neuplatnilo. Naše minulá politická reprezentace před hlavním problémem české společnosti - nedostatkem dobře vychovaných dětí – strkala hlavu do písku. To je dobré si pamatovat, až vám někdo z nich bude tvrdit, jak podporují rodiny s dětmi.
Řešení demografických problémů je běh na dlouhou trať, ale příklad Francie a dalších států ukazuje, že něco dělat jde. Proto je dobře, že v nové koaliční smlouvě se díky KDU-ČSL objevila celá řada konkrétních propopulačních opatření, mj. osvobození plenek od DPH (bod 2.4). Jistě, stav české populace se nezmění ze dne na den, ale budoucnost nám poděkuje za cokoliv, co Česku naději na českou budoucnost dává.
Osvobození plenek, sunaru apod. od DPH má rozměr vnitrostátní i unijní. Na úrovni EU jsou pro DPH stanoveny meze směrnicí 2006/112, členské státy se při stanovení konkrétní výše daně pohybují v jejích mantinelech, resp. v mezích výjimek, které si dojednaly. Česko si pro dětskou spotřebu - na rozdíl od Spojeného království (které se ODS tolik snažila v agendě EU imitovat) či Irska - žádnou výjimku nevyjednalo. Proto platíme za plenky i sunar také základní sazbu DPH 21%.
To je překvapivé, protože Česko má demografický problém: prostě nejsou lidi, resp. v Česku jich je čím dál tím méně. Nejde přitom jen o problém kulturně-sociologický. Ekonomům chybí v systému celý jeden milion malých Čechů, Moravanů a Slezanů, kteří by v budoucnosti vydělávali na naše důchody či zdravotnictví (a ani cizinci to nezachraňují). Ekonomové vyčíslují tento vnitřní dluh ohromující částkou 3,5 bilionu Kč, jde tedy téměř o dvojnásobek přiznaného zadlužení veřejných financí.
Že s tím nejde nic dělat? Směrnice není Písmo svaté a lze ji změnit, popř. si vyjednat výjimku. Ostatně Evropská komise chystá zrovna na příští rok velkou revizi směrnice o DPH. Proběhla k tomu rozsáhlá veřejná konzultace, ale české ministerstvo financí žádné požadavky směrem k osvobození dětské spotřeby od DPH neuplatnilo. Naše minulá politická reprezentace před hlavním problémem české společnosti - nedostatkem dobře vychovaných dětí – strkala hlavu do písku. To je dobré si pamatovat, až vám někdo z nich bude tvrdit, jak podporují rodiny s dětmi.
Řešení demografických problémů je běh na dlouhou trať, ale příklad Francie a dalších států ukazuje, že něco dělat jde. Proto je dobře, že v nové koaliční smlouvě se díky KDU-ČSL objevila celá řada konkrétních propopulačních opatření, mj. osvobození plenek od DPH (bod 2.4). Jistě, stav české populace se nezmění ze dne na den, ale budoucnost nám poděkuje za cokoliv, co Česku naději na českou budoucnost dává.