Palestinské riziko
Blízký Východ je nám se svými problémy patrně blíže, než jsme si od lahvového piva před televizí ochotni přiznat. Smrt palestinského velvyslance v důsledku výbuchu v jeho rezidenci může být atentátem, to však nevysvětluje množství zbraní nalezených v tomto objektu.
Ještě štěstí, že rezidence palestinského velvyslance nebyla dosud zapsána u ministerstva zahraničí jako diplomatický objekt, jinak bychom se nedozvěděli, jak vážně to myslí Palestinská samospráva s dodržováním Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Podle jejího čl. 30 totiž "soukromé obydlí diplomatického zástupce požívá stejné nedotknutelnosti a stejné ochrany jako místnosti mise. Jeho písemnosti, korespondence a s výjimkou ustanovení odstavce 3 článku 31 i jeho majetek požívají rovněž nedotknutelnosti."
Přítomnost zbraní (prý 70 rychlopalných zbraní a výbušniny) v palestinské rezidenci je důsledkem nedotknutelnosti diplomatické pošty a zavazadel. Ptám se však, proč se tam ty zbraně nacházely: šlo o prostředky ochrany? Pokud jde o atentát na palestinského diplomata, neospravedlňuje se tím přítomnost zbraní v rezidenci? I počet a druhy zbraní takovému účelu neodpovídají. Chránit cizí diplomatky ale mají orgány přijímajícího státu, tj. v tomto případě především policie České republiky. Šlo tedy o zbraně, které nebyly určeny pro diplomaty; pro koho tedy? Pak je ale zjevné, že jde o aktivitu, pro niž nejsou cizím ambasádám udíleny imunity a výsady: podle preambule Vídeňské úmluvy "účelem takových výsad a imunit není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí diplomatických misí představujících státy". Distribuce zbraní zjevně k funkcím diplomatických misí nepatří.
Nedělám si iluze, že v jiných diplomatických nemovitostech žádné zbraně nejsou. Jenomže jiným státům u nás nevybuchují rezidence. Problémy Blízkého Východu se tedy přesunuly i na území hlavního města Prahy. Blízký Východ je nám blíže, než jsme ochotni si připustit. Zahraniční politika začala citelně ovlivňovat vnitrostátní poměry.
Ať je to jakkoliv, i když můžeme mluvit o rizicích diplomatické profese, je třeba především litovat smrti člověka. Teď to byl cizinec, bude tomu tak i příště?
Ještě štěstí, že rezidence palestinského velvyslance nebyla dosud zapsána u ministerstva zahraničí jako diplomatický objekt, jinak bychom se nedozvěděli, jak vážně to myslí Palestinská samospráva s dodržováním Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Podle jejího čl. 30 totiž "soukromé obydlí diplomatického zástupce požívá stejné nedotknutelnosti a stejné ochrany jako místnosti mise. Jeho písemnosti, korespondence a s výjimkou ustanovení odstavce 3 článku 31 i jeho majetek požívají rovněž nedotknutelnosti."
Přítomnost zbraní (prý 70 rychlopalných zbraní a výbušniny) v palestinské rezidenci je důsledkem nedotknutelnosti diplomatické pošty a zavazadel. Ptám se však, proč se tam ty zbraně nacházely: šlo o prostředky ochrany? Pokud jde o atentát na palestinského diplomata, neospravedlňuje se tím přítomnost zbraní v rezidenci? I počet a druhy zbraní takovému účelu neodpovídají. Chránit cizí diplomatky ale mají orgány přijímajícího státu, tj. v tomto případě především policie České republiky. Šlo tedy o zbraně, které nebyly určeny pro diplomaty; pro koho tedy? Pak je ale zjevné, že jde o aktivitu, pro niž nejsou cizím ambasádám udíleny imunity a výsady: podle preambule Vídeňské úmluvy "účelem takových výsad a imunit není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí diplomatických misí představujících státy". Distribuce zbraní zjevně k funkcím diplomatických misí nepatří.
Nedělám si iluze, že v jiných diplomatických nemovitostech žádné zbraně nejsou. Jenomže jiným státům u nás nevybuchují rezidence. Problémy Blízkého Východu se tedy přesunuly i na území hlavního města Prahy. Blízký Východ je nám blíže, než jsme ochotni si připustit. Zahraniční politika začala citelně ovlivňovat vnitrostátní poměry.
Ať je to jakkoliv, i když můžeme mluvit o rizicích diplomatické profese, je třeba především litovat smrti člověka. Teď to byl cizinec, bude tomu tak i příště?