Nenadálý návrat k ukrajinské ústavě z r. 2004, tj. k parlamentně-prezidentské republice, vyhlášení předčasných voleb díky noční směně ukrajinského parlamentu, to vše nemá příčinu v nenadálém demokratickém prozření tamějšího parlamentu a prezidenta Janukovyče: patrně jde opět a jen o peníze, resp. jejich zmrazení na účtech v EU a USA. EU si opět ověřila, jak účinné je, když použije svojí sjednocenou sílu.

Poraženým není jen Janukovyč and his boys, ale hlavně Rusko. Ukázalo se totiž, že jedna věc je příslib veřejných peněz pro Ukrajinu, příslib, kterému EU konkurovat nemohla, ale druhá věc je, že ukrajinští pohlaváři zjevně mají svoje soukromá konta na západě od Kyjeva, ne na východě. Jsou zjevně dost chytří na to, aby je případ Chodorkovskij dostatečně varoval před ponecháním svého bohatství v rukou ruského cara Vladimíra Vladimíroviče.

Jistě to není ještě konec příběhu, frustrace je velká, Janukovyč v úřadě a předčasné volby daleko, ale zaplať Pán Bůh za konec střelby, tak blízko našich hranic.

Z těch mnoha poučení, která nám ukrajinská krize nabídla, si jich zapamatuji alespoň několik:

(1) Zatímco u nás se nadává na zbyrokratizovanou EU, Ukrajinci za pouhé přidružení k ní (ne členství) několik týdnů v mrazu nastavovali svoje zdraví a životy; koneckonců podle toho pojmenovali i svoji revoluci: euromajdan.

(2) Važme si toho, kde žijeme: v Rusku nebo na Ukrajině mohou lidé s tvrdými lokty vydělat peníze, ale nemají je kde utratit: k příjemnému životu je třeba silný střední stav, který chodí do divadel a do kaváren. Tento střední stav tam vyhubili a Nečasova vláda na tom u nás také usilovně pracovala.

(3) Takové zacházení s ústavou, tak rychlé ústavní změny jako na Ukrajině jsem ještě neviděl. Hodně to vypovídá o úctě k právu a k tomu, zda v ní celý národ opravdu vidí základ svého společného života, anebo jen dokument, který tak nějak ke státu patří.

(4) Vyhlášení autonomie ve Lvově ukazuje, že jen nalezení silného společného zájmu, chtěného na obou březích Dněpru, může dlouhodobě udržet Ukrajinu pohromadě.

(5) Náhlý konec ukrajinské krize díky evropské jednotě ukázal, proč si Rusko musí přát a přeje rozbití EU. Silná a jednotná EU je mocný soupeř Ruska.

(6) Účinnost sankcí by měla Evropskou unii povzbudit k posilování svého jednotného vystupování v zahraničí.