Horko na grilu by prospělo i českým adeptům na vládní křesla
V Evropském parlamentu začalo tzv. grilování budoucích eurokomisařů. Pro kandidáty na tuto funkci je to velmi obtížná úloha nejen po stránce odborné, ale i jazykové. Prvního října čeká „výslech“ českou kandidátku Věru Jourovou.
Od pondělka 29.9. začalo v Evropském parlamentu slyšení kandidátů, které jednotlivé členské státy navrhly za členy Evropské komise – evropské výkonné moci, chcete-li evropské kvazivlády.
Kandidáti jsou prověřováni ze znalosti portfolia, které jim designovaný předseda Komise stanovil, jakkoliv může jít o portfolio, které si kandidát nepřál či má s jeho obsahem malé zkušenosti. Věra Jourová by o tom mohla vyprávět…
Smyslem tohoto tzv. grilování je umožnit europoslancům poznat připravenost kandidátů na výkon celoevropské odpovědnosti. Grilování je smršť jednominutových otázek a dvouminutových odpovědí, které dohromady trvá tři hodiny, žádné okecávání se netoleruje ani u tazatele, ani u budoucího komisaře. Kdo si připomene nekonečné verbální průtrže některých českých poslanců v přímém televizním přenosu, jistě tento model jednání ocení.
Poslanci se s adepty na komisařská křesla věru nemazlí. Otázky se týkají třeba i ztráty řidičského průkazu před čtvrt stoletím pro podnapilost, jako se to stalo Güntheru Oettingerovi. Jsou většinou tvrdé, na tělo a vysoce odborné. Neznalost neomlouvá.
Povšimněte si, že ani česká ústava nic takového nepředpokládá. Představte si, že by u nás kandidáti na ministry byli zkoušeni ze svého budoucího portfolia. Vzpomeňte například na jednoho nedávného ministra kultury, který připouštěl, že do divadla ani na koncerty v podstatě nechodí, tj. netuší, jak s těmi lidmi a miliardami naložit.
Jestli je v něčem unie inspirativní pro náš zahnívající klídek a teploučko, tak v tomhle určitě.
A když se nějaký kandidát na komisaře nelíbí? Evropský parlament nemůže formálně hlasovat o jednotlivém komisaři, hlasuje jen o návrhu složení Komise jako o celku. Pokud je tedy výsledek nějakého grilování negativní, musí designovaný předseda Komise představit nového kandidáta, jinak mu hrozí, že jím navrhovaná Komise vůbec nebude řádně schválena, a tudíž nenastoupí do úřadu.
Český parlament nemá šanci složení vlády vůbec ovlivnit, právo nevyslovit důvěru má až po ustavení vlády. Kdybychom na ten zlotřilý Brusel jen nenadávali v hospodě, ale trochu se inspirovali, vůbec by to kvalitě českého vládnutí neuškodilo. Naopak.
Od pondělka 29.9. začalo v Evropském parlamentu slyšení kandidátů, které jednotlivé členské státy navrhly za členy Evropské komise – evropské výkonné moci, chcete-li evropské kvazivlády.
Kandidáti jsou prověřováni ze znalosti portfolia, které jim designovaný předseda Komise stanovil, jakkoliv může jít o portfolio, které si kandidát nepřál či má s jeho obsahem malé zkušenosti. Věra Jourová by o tom mohla vyprávět…
Smyslem tohoto tzv. grilování je umožnit europoslancům poznat připravenost kandidátů na výkon celoevropské odpovědnosti. Grilování je smršť jednominutových otázek a dvouminutových odpovědí, které dohromady trvá tři hodiny, žádné okecávání se netoleruje ani u tazatele, ani u budoucího komisaře. Kdo si připomene nekonečné verbální průtrže některých českých poslanců v přímém televizním přenosu, jistě tento model jednání ocení.
Poslanci se s adepty na komisařská křesla věru nemazlí. Otázky se týkají třeba i ztráty řidičského průkazu před čtvrt stoletím pro podnapilost, jako se to stalo Güntheru Oettingerovi. Jsou většinou tvrdé, na tělo a vysoce odborné. Neznalost neomlouvá.
Povšimněte si, že ani česká ústava nic takového nepředpokládá. Představte si, že by u nás kandidáti na ministry byli zkoušeni ze svého budoucího portfolia. Vzpomeňte například na jednoho nedávného ministra kultury, který připouštěl, že do divadla ani na koncerty v podstatě nechodí, tj. netuší, jak s těmi lidmi a miliardami naložit.
Jestli je v něčem unie inspirativní pro náš zahnívající klídek a teploučko, tak v tomhle určitě.
A když se nějaký kandidát na komisaře nelíbí? Evropský parlament nemůže formálně hlasovat o jednotlivém komisaři, hlasuje jen o návrhu složení Komise jako o celku. Pokud je tedy výsledek nějakého grilování negativní, musí designovaný předseda Komise představit nového kandidáta, jinak mu hrozí, že jím navrhovaná Komise vůbec nebude řádně schválena, a tudíž nenastoupí do úřadu.
Český parlament nemá šanci složení vlády vůbec ovlivnit, právo nevyslovit důvěru má až po ustavení vlády. Kdybychom na ten zlotřilý Brusel jen nenadávali v hospodě, ale trochu se inspirovali, vůbec by to kvalitě českého vládnutí neuškodilo. Naopak.