Úcta k jednotlivci v praxi
„Lidská důstojnost není jen základním právem jako takovým, ale představuje samotný základ základních práv.“ Lépe než citací tzv. vysvětlení k čl. 1 Listiny základních práv EU by asi nešlo vyjádřit, že to, co dělá Evropu skutečně Evropou, je respekt ke každému člověku. Ale jak jsme na tom s tím respektem reálně v praxi?
V těchto neklidných časech se často citujeme známé masarykovské, že „státy vznikají a zanikají těmi ideály, na nichž byly postaveny.“ Diskutujeme, zda existují nějaké evropské hodnoty či jsou to ty vyjmenované v článku 2 smlouvy o fungování Evropské unie. Ať už si ale vytvoříme jakýkoliv hodnotový seznam evropského ražení, jeho společným jmenovatelem bude vždy právě lidská důstojnost. Důstojnost, která vyžaduje, aby každému jednotlivci byla prokazována stejná základní úcta, k čemuž patří zákaz mučení, zákaz otroctví, zákaz hanobení rasy, náboženství apod.
Denně se k nám dostává spousta informací o tom, že svět mimo Evropu takovou úctu s námi Evropany nesdílí – kamenování kvůli nevěře, trest smrti kvůli vyznání. K tomu další komentář netřeba. Masarykovská otázka je však položená jinak. Jsme těmto zásadám věrni my, Evropané? Staráme se o lidskou důstojnost opravdu tak, jak si to zasluhuje?
Na internetu jsme mohli vidět fotografie muslimských demonstrací ve Spojeném království s nápisy „Smrt nevěřícím“. Protestům dokonce asistovali britští policisté. Ve stejné zemi bylo nedávno doloženo 48 případů, kdy se v samosprávách škol – s převahou muslimských studentů – prosazuje zákaz výuky lidských práv.
Teď se radují ti, kdo si myslí, že tento článek vyzní v protimuslimském a protimigračním tónu. Bohužel je zklamu. Zklamu ale i ty, kdo nyní logicky předpokládají, že následující slova budou tudíž mít spíše „vítací“ povahu. Nejde mi zde totiž o to, jak řešit migrační krizi, ani co si myslíme o islámu, ale JAK vedeme na tato témata diskusi. „Jste schopni mluviti svobodně a při tom nenapadati, nelhati a nerozdmýchati stát? Umíte setrvati na své myšlence a uchovati své svědomí a při tom neučiniti násilí myšlence a svědomí druhých? … Umíte-li to, zasluhujete, abyste byli občany; pakli neumíte, jest vaše politická a hospodářská věda od základu chybná a všecky revoluce světa vám nedají toho, čeho si žádáte", napsal před cca 120 lety francouzský filozof Paul Janet (Dějiny vědy politické se zřetelem k mravovědě, str. XV, Praha 1896).
„Vybraný“ slovník některých vrcholných politiků, ale hlavně vulgární diskuse na internetu rozhodně neprokazují respekt vůči mnoha lidem. Označí-li věřejně někdo jiného člověka za „ksindla“, „špínu“ apod., pak to asi nebude s jeho úctou k jiným lidem nikterak slavné. Naopak, jde o porušení základu evropanství – úcty k jinému člověku. Dotaženo do konce, takový člověk hodnotově nepatří do Evropy. Znovu opakuji: můžeme klidně být i názoru, že „nikoho tu nechceme“, ale zpochybňujeme-li lidskou důstojnost jiné osoby, jsme možná občany ČR, ale nejsme Evropany. Protože příslušníky západní civilizace odlišuje od jiných civilizací úcta k lidské důstojnosti.
V těchto neklidných časech se často citujeme známé masarykovské, že „státy vznikají a zanikají těmi ideály, na nichž byly postaveny.“ Diskutujeme, zda existují nějaké evropské hodnoty či jsou to ty vyjmenované v článku 2 smlouvy o fungování Evropské unie. Ať už si ale vytvoříme jakýkoliv hodnotový seznam evropského ražení, jeho společným jmenovatelem bude vždy právě lidská důstojnost. Důstojnost, která vyžaduje, aby každému jednotlivci byla prokazována stejná základní úcta, k čemuž patří zákaz mučení, zákaz otroctví, zákaz hanobení rasy, náboženství apod.
Denně se k nám dostává spousta informací o tom, že svět mimo Evropu takovou úctu s námi Evropany nesdílí – kamenování kvůli nevěře, trest smrti kvůli vyznání. K tomu další komentář netřeba. Masarykovská otázka je však položená jinak. Jsme těmto zásadám věrni my, Evropané? Staráme se o lidskou důstojnost opravdu tak, jak si to zasluhuje?
Na internetu jsme mohli vidět fotografie muslimských demonstrací ve Spojeném království s nápisy „Smrt nevěřícím“. Protestům dokonce asistovali britští policisté. Ve stejné zemi bylo nedávno doloženo 48 případů, kdy se v samosprávách škol – s převahou muslimských studentů – prosazuje zákaz výuky lidských práv.
Teď se radují ti, kdo si myslí, že tento článek vyzní v protimuslimském a protimigračním tónu. Bohužel je zklamu. Zklamu ale i ty, kdo nyní logicky předpokládají, že následující slova budou tudíž mít spíše „vítací“ povahu. Nejde mi zde totiž o to, jak řešit migrační krizi, ani co si myslíme o islámu, ale JAK vedeme na tato témata diskusi. „Jste schopni mluviti svobodně a při tom nenapadati, nelhati a nerozdmýchati stát? Umíte setrvati na své myšlence a uchovati své svědomí a při tom neučiniti násilí myšlence a svědomí druhých? … Umíte-li to, zasluhujete, abyste byli občany; pakli neumíte, jest vaše politická a hospodářská věda od základu chybná a všecky revoluce světa vám nedají toho, čeho si žádáte", napsal před cca 120 lety francouzský filozof Paul Janet (Dějiny vědy politické se zřetelem k mravovědě, str. XV, Praha 1896).
„Vybraný“ slovník některých vrcholných politiků, ale hlavně vulgární diskuse na internetu rozhodně neprokazují respekt vůči mnoha lidem. Označí-li věřejně někdo jiného člověka za „ksindla“, „špínu“ apod., pak to asi nebude s jeho úctou k jiným lidem nikterak slavné. Naopak, jde o porušení základu evropanství – úcty k jinému člověku. Dotaženo do konce, takový člověk hodnotově nepatří do Evropy. Znovu opakuji: můžeme klidně být i názoru, že „nikoho tu nechceme“, ale zpochybňujeme-li lidskou důstojnost jiné osoby, jsme možná občany ČR, ale nejsme Evropany. Protože příslušníky západní civilizace odlišuje od jiných civilizací úcta k lidské důstojnosti.