Volby se nezadržitelně blíží. Průzkumy patrně sociálním demokratům ukázaly, že trochu politicky zhnědnout neuškodí, takže premiér prohlásí, že v Česku už žádné další muslimy nechceme (zde). Je to však věrohodné a realistické?

Mnohý si jistě pomyslel, že ten Sobotka je teda chlapák. Konečně řekl politicky nekorektně to, co si hodně lidí myslí. Premiér se však v podstatě podepsal pod populistickou rovnici: uprchlík = migrant = muslim = terorista. Mezi všemi migranty je ale jen menší část skutečných uprchlíků – tedy těch, kterým jde doma o život. A mezi těmi, kterým jde doma o život, jsou také křesťané. A víme také, že většinu teroristických útoků v Evropě spáchaly osoby v Evropě narozené, občané evropských států, a ne aktuální migranti. Navíc jejich činům se dostalo odsouzení i ze strany části evropských muslimů.

Z hlediska věrohodnosti je tu také několik otazníků. Problémem není ani tolik to, že sociální demokracie nechce muslimy, ale ona u nás nechce ani křesťany (jsou to totiž také migranti). O tom ostatně svědčila i snaha v rámci oddělení církve od státu zabránit navrácení církevního majetku a následná snaha ho zdanit. Zákaz ministra Chovance, aby jedna neziskovka přivezla do Česka cca 150 iráckých křesťanských uprchlíků, přestože šlo o státem prověřené osoby a stát tuto akci nefinancoval, mluví nade vše. To je závažné, protože právě odpor proti křesťanství uplatňovaný navíc v rámci dnešní evropské krize identity, která mimo jiné spočívá v neschopnosti zaplnit hodnotové prázdno po křesťanství, jehož hodnoty chce nahradit relativismem, individualismem a některými perverzními liberálními ideologiemi, tak právě také tímto odporem proti křesťanství jen připravujeme islámu cestu k tomu, aby islám převzal pozice uvolněné či odebrané křesťanství. Pokud si nepřiznáme, že zvýšení odolnosti Evropy vůči rozpadu vlastní identity vyžaduje návrat k autentickým křesťansko-židovským kořenům, pak zůstaneme v současné slepé uličce plné tápání a nejistoty, vedoucí ke strachu, který se projevuje agresivitou a izolacionismem. Naše identita nemůže být definována jen jako negace identity jiných, ale především pozitivně s jasným vědomím, kdo jsme a odkud přicházíme.

Blíží se volby, sociální demokracii se nedaří dohnat hnutí ANO, jehož voličské jádro se i konfliktem Zeman – Sobotka upevnilo, a ani duo Zaorálek – Chovanec na tom nic podstatného nezměnilo. Jde tedy o další zoufalý pokus?

Člen vlády skládá při nástupu do úřadu slib, kde mj. říká: „Slibuji, že budu zachovávat … Ústavu a zákony … “. Čl 15 a 16 ústavy, stejně jako § 2 Listiny základních práv hovoří o náboženské svobodě každého člověka. Posuzování uprchlíků podle náboženství nedovoluje ani slavná Ženevská úmluva z roku 1951, kterou je Česko vázáno. Ale to je v rámci českého právního bezvědomí asi jedno.

Budeme se tedy ptát žadatelů o víza na jejich náboženství? Půjde jen o dlouhodobá víza, anebo vyženeme lázeňské hosty a ukončíme letecké linky z Dubaje a Kataru?
Ale hlavně: opravdu se sociální demokraté domnívají, že lidé kvůli tomuto předvolebnímu výkřiku přejdou od Tomia Okamury k nim? Přece nepůjdou ke kovaříkovi, když mohou jít rovnou ke kováři? Navíc mají hodně krátkou paměť, vzpomeňte, jak skončil podobný pokus premiéra Fica na Slovensku: zhnědnutím slovenské politiky, z něhož Smer neměl nic.