Aktualizaci českého přísloví vyvolal obchodní řetězec Lidl, když vymazal na reklamních fotografiích křížky z řeckých kostelů. Tato relativní drobnost způsobila mezi lidmi po právu velkou negativní odezvu a má to řadu aspektů kulturních, náboženských i obchodních.

Tak především, prohlášení Lidlu, že jde o výraz jeho náboženské neutrality, je pomýlené. Neutralita znamená přesný opak – nezohledňování, padni, komu padni. K Řecku na kostelících pravoslavné kříže patří, stejně jako na Západě kříže katolické, mešity mají půlměsíc. To, co udělal Lidl, je odstraňování náboženských symbolů, tedy nepřímo propagace ateismu – víry v neexistenci Boha, což je také šíření jisté víry.

Není to ale první případ, kdy soukromá sféra v Evropě zahlazuje křesťanskou tradici Evropy. Připomeňme odstranění křížku ze španělského královského erbu, který má Real Madrid ve svém znaku (přitom „real“ znamená královský).

Akce Lidlu je také ukázkou krize evropské identity. Snaha přepisovat historii a zahlazovat odkazy na křesťanské kořeny kontinentu, o něž se opírá jeho prosperita i to, že je to jedno z nejlepších míst k životu, je dlouhodobě sebevražedné. Každopádně, pokud chtěl Lidl dát islamistům další argument, že západní civilizace je oblast „nevěřící“, kterou je třeba islamizovat, tak se mu to povedlo.

Odstranění pravoslavných křížků, které neoddělitelně patří k řeckým kostelíkům, se z pohledu kulturního nedá označit jinak než kastrace evropské kultury. Přijdou příště na řadu třeba obrázky Josefa Lady?

Z obchodního hlediska je jasné, že Lidl toto udělal kvůli penězům. Ukázal nám tak velmi jasně aktuálnost slov „nemůžete se klanět Bohu i mamonu“ (Matoušovo evangelium 6, 24). Že se byznys dělá kvůli penězům, je jasné, ale „klanět se mamonu“ je jiná kategorie toho, co vše se kvůli penězům nemá dělat.

Je to také příspěvek k debatě o evropských hodnotách. Hodnota je definována jako obecná idea, pro kterou jsou lidé ochotni něco obětovat. V tomto případě však Lidl není připraven obětovat zlomek zisku za evropské hodnoty, zejména za úctu k jednotlivci, na níž stojí celý západní koncept lidských práv.

Ještě z obchodního hlediska nám akce Lidlu nabízí jinou úvahu. Pokud nám upravuje realitu – tedy lže – Lidl kvůli penězům, co ještě (on i jiní) kvůli nim dělá? Je poctivý v kvalitě potravin? Doufejme, že ano, dosavadní spotřebitelské testy vyznívají spíše v jeho prospěch.

Pozitivní na celé aféře je ale negativní reakce veřejnosti. Snad si lidé uvědomují krizi západní identity. Možná se do módy dostává politická nekorektnost a chceme nazývat věci pravými jmény. Možná jsme citliví na přepisování historie a reality. Tak jako tak, je to snad i důkaz o tom, že selský rozum a pud sebezáchovy jsme ještě neztratili.