Co se slíbí, má se plnit, zde je tedy první z pravidelných přehledů vědy s českou stopou. Letos se již čeští vědci a vědkyně stihli podílet na objevu překvapivého původu resistence vůči antibiotikům, ukázali, že patří mezi evropskou špičku, a patentovali vylepšené vodné baterie.

Jak ježci předběhli Fleminga a moderní medicínu
„To je ale blbost!“, mohla být počáteční reakce veřejnosti na výzkum dánských vědců, kteří studovali ježky přejeté na silnicích. O pár let později je z toho ale překvapivý objev a publikace v uznávaném časopise Nature, na které se podíleli i čeští vědci z Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity.
Mezinárodní tým zjistil, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka, obávaného MRSA (methicilin-resistant Staphylococcus aureus), proti němuž nezabírají běžná antibiotika a je častou „nemocniční infekcí“, která vážně komplikuje i banální zákroky.
Doposud platila za všeobecně přijímanou teorie, že rezistentní bakterie vznikly důsledkem nadměrného používání antibiotik v moderní medicíně. Zmiňovaná studie ale zjistila, že ježci si MRSA „vypěstovali“ již zhruba kolem roku 1800, tedy dávno před tím, než nepořádný Fleming v roce 1928 objevil penicilin a než se od šedesátých let začala antibiotika masivně používat v medicíně i zemědělství. Bodlináči totiž hostí na své kůži plísně, které produkují beta-laktamová antibiotika (skupina, do níž patří i penicilin), takže na nich mají šanci přežít jen „antibiotiku odolné“ – rezistentní bakterie. Přenos těchto kmenů na domácí zvířata a člověka pak souvisí s narušením původních ekosystémů, což je případ i řady dalších nemocí, jako například z posledních let dobře známé eboly či koronavirů SARS a MERS.



Money, money, money neboli úspěch mezi nejlepšími
Molekulární bioložka Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV zkoumá komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami. Její lepší pochopení může přinést nové možnosti léčby, jak vysvětlovala v rozhovoru pro UK Forum. A již nyní se jí podařil mimořádný úspěch. V prvních lednových týdnech byli totiž vyhlášeni vítězové dvou prestižních evropských grantových soutěží – ERC (Evropské výzkumné rady) a EMBO (Evropské organizace pro molekulární biologii) – a Kateřina Rohlenová se svými projekty bodovala v obou (!) případech.
EMBO grant krom finanční podpory 50 tisíc euro (zhruba 1,2 milionu korun) ročně po dobu tří až pěti let přináší i zapojení do unikátní sítě nejlepších evropských biologů a bioložek, kteří se setkávají v rámci nejrůznějších akcí a konferencí, kde si vyměňují znalosti a zkušenosti i navazují spolupráce. Kateřina Rohlenová se tak stala jednou z šesti nových členů.
Pětiletý ERC grant v maximální výši 1,5 milionu eur (přes 35 milionů korun) letos získaly čtyři české projekty. Vedle peněz se i v tomto případě soutěží také o prestiž a uznání mezinárodní vědeckou komunitou. Badatelé se totiž porovnávají s těmi nejlepšími v Evropě a o úspěšných ERC projektech se říká, že mají unikátní myšlenku, která buď vyjde a způsobí revoluci, nebo to celé dopadne úplně jinak, ale v každém případě se jedná o špičkovou vědu.
Kromě Kateřiny Rohlenové uspěla i biochemička Hana Macíčková Cahová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), která díky získaným financím bude zkoumat konce molekul RNA, kterým se říká „RNA čepičky“, a jejich roli v reakci buňky na životní prostředí a stres.
Další ERC grant získal informatik-lingvista Ondřej Dušek z Matfyzu UK, jehož cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby. Pokud se vše povede, můžeme se těšit na Alexu a další chytré virtuální asistenty v češtině.
Čtvrtým úspěšným je pak Tomáš Slanina, jehož cílem je vytvořit solární baterie, které budou založeny na „elegantní a intelektuálně krásné myšlence“, jak popisuje v rozhovoru pro Nadaci Experientia, jejímž je bývalým stipendistou a dnes členem správní rady. Na již zmiňovaném ÚOCHB vyvíjí organické molekuly, které umí nejen vyrábět elektrickou energii ze sluneční, ale především ji uložit do chemických vazeb a následně zase uvolnit, což by mohlo vyřešit aktuální problém solárních panelů, aneb co si počít, když slunce nesvítí.
Letošní čtyři granty znamenají úspěch, zlepšujeme se, obecně ale Česká republika stále zaostává. Podle kvality publikací a dalších ukazatelů bychom měli být v ERC soutěži mnohem úspěšnější. Odpověď na otázku, proč zatím nejsme, je komplikovanější, snad se to ale i díky lidem jako je Zdeněk Strakoš, kteří se snaží kultivovat prostředí české vědy a ve volném čase pomáhají žadatelům, jednou podaří dohnat.

Baterie ještě jednou, tentokrát vylepšené vodné
Nabíjecí baterii, která nehoří, nevybuchuje, je levná, recyklovatelná a má vysokou kapacitu, patentovali vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR (čímž mají oproti solárním bateriím popisovaným výše o pár let náskok). Inovativní technologie je založena na principu takzvané vodné baterie, což samo o sobě není nic nového, ale nyní ji vědci znatelně vylepšili. A to tím, že do systému (slaná voda, zinek a grafit) přidali chaotropní sůl chloristanu zinečnatého, která ruší chemickou strukturu vody, což vede k vyšší kapacitě. Inspirací byla vědcům práce německého chemika Franze Hofmeistera, který před 130 lety v Praze zkoumal vliv chaotropní soli na vlastnosti vodných roztoků.



Další české stopy ve vědě:
• Belgičtí, čeští a britští vědci v časopise Nature Plants publikovali návod na to, jak vypěstovat kořeny rostlin „na míru“ – popsali, jak přesně souhru proteinů a hormonů řídí jejich růst. Tento výzkum může pomoci například při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu.
• Vědci z olomouckého výzkumného centra CATRIN a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě se podíleli na výzkumu nového nanomateriálu, který připomíná povrch Marsu a umožní levnější průmyslovou výrobu léčiv a chemikálií. Výzkum byl zveřejněn v Nature Catalysis.
• Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) otevřeli NANOLAB, novou laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. „Tréninkové hřiště“ za 40 milionů korun by mělo českým firmám „vychovávat“ vysoce specializované odborníky a odbornice, schopné navrhovat a polovodičové čipy, jejichž nedostatek aktuálně hýbe světovými trhy.
• Kde a za kolik pracují státní zaměstnanci a úředníci? Odpověď nabízí studie výzkumné skupiny IDEA při CERGE-EI. Celkem je v českém veřejném sektoru zaměstnána téměř pětina pracovních sil země. Tolik skloňovaní „státní úředníci“ ale představují pouze osm procent z nich.
• Na oběžnou dráhu byla raketou Falcon 9 vynesena devátá česká družice VZLUSAT-2 z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (komentovaný start můžete zhlédnout na YouTube), jejímž cílem je poskytovat detailní snímky Země. Na palubě satelitu jsou kromě kamer a další přístrojů i detektory z ČVUT a brněnské Masarykovy univerzity, které budou mapovat gama záblesky, kosmické počasí a ionizující záření. Tedy snad, družice ještě musí zvládnout uvedení do provozu a navázat komunikaci.

Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.