Jak zaujmout protějšek opačného pohlaví? Tak například světlušky si za tím účelem před mnoha miliony let vymyslely světélkování – jak nově vybádal mezinárodní výzkumný tým s českou účastí. A tuzemští vědci a vědkyně stáli i za mnoha dalšími pozoruhodnými objevy a počiny, o několika z nich referuje i další přehled „vědy s českou stopou“.

Zářivé námluvy
Proč svítí světlušky? Letité dohady zřejmě ukončil mezinárodní tým se zástupci z olomouckého centra CATRIN, o němž referoval i prestižní časopis Nature. Vědci evoluční analýzou zjistili, že světélkování dospělců nejspíš primárně sloužilo k námluvám. „Zatímco larvy světlušek svítí proto, aby daly najevo, že nejsou chutnou potravou, dospělci bioluminiscenci pravděpodobně začali používat k sexuální komunikaci. Tuto schopnost totiž získaly již před více než 133 miliony let. Tedy dávno před tím, než se na Zemi objevili jejich přirození nepřátelé – současní ptáci a netopýři,“ vysvětluje jeden z autorů studie Dominik Kusý.



Naděje jménem SOT101
Látka proti rakovině SOT101 vyvíjená v biotechnologické společnosti SOTIO vstoupila do druhé fáze klinického testování. Její účinek je založený na podpoře imunitního systému a aplikuje se v kombinaci s dalším léčivem, které rovněž posiluje imunitní reakci na nádorové onemocnění. Do studie bude zahrnuto přes 300 pacientů s různými typy nádorů z celého světa. Prvnímu pacientovi byla látka nyní podána v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Ačkoliv jsou dosavadní výsledky slibné, vyhráno zdaleka ještě není. Vědci aktuální šanci, že by se lék mohl dostat během několika let do běžné praxe, odhadují zhruba na dvacet procent.

Věda z titulky
Nejen české modelky, ale i vědci se dostávají na titulní stránky časopisů. Aktuálně se to podařilo skupině Tomáše Slaniny z dejvického ÚOCHB, jejichž výzkum vyzdvihuje odborný časopis Angewandte Chemie. Redakci tým zaujal novým způsobem, jak „doručovat ve vodě nerozpustné signální lipidy“. Fígl tkví ve speciálním „chemickém balení“‎, které po doručení „lipidové zásilky“‎ na místo určení stačí osvítit červeným světlem, čímž se balení rozpadne a molekula je uvolněna. Doručený lipid má zároveň něco jako „sledovací zařízení“ a lze tak získávat informace o jeho lokalizaci a distribuci v buňce.



Další české stopy ve vědě:
• Proteinové Vánoce pro vědce a vědkyně: DeepMind (výzkumná společnost firmy Google) a EMBL-EBI volně zpřístupní databázi proteinových 3D struktur pro téměř všechny známé proteiny na planetě, které predikovala umělá inteligence AlphaFold. Určování prostorové struktury proteinů doposud patřilo mezi jeden z nejtěžších úkolů biologie. Přitom prostorová struktura proteinu je naprosto zásadní – i jediná mutace (chyba) může narušit správné složení a tím i funkci celého proteinu. Znalost prostorové struktury pro zhruba dvě stě milionů proteinů tak otvírá vědcům obrovské možnosti a od počátku se proto o AlphaFoldu jako o „revoluci v biologii“. I na ní se podílel Čech – Augustín Žídek.

• Účinnější solární články s delší životností. Mezinárodnímu týmu, jehož součástí byli i vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, se podařilo vyzkoumat, jak zvýšit životnost a účinnost fotovoltaických článků vyrobených z materiálů odvozených od minerálu perovskitu. Publikace vyšla v prestižním časopisu Science.

• Fenomén zahrádkaření: Pokud i vy přemýšlíte o pěstování vlastní mrkve a brambor, jdete s dobou. Nová studie „z klávesnice českých vědců“ mapuje, jak se v akademickém světě píše o zahrádkaření. „Západní interpretace dlouho přehlížely středoevropské zahrádkaření jako činnost podmíněnou chudobou a jako alternativu k nefunkčnímu systému zásobování,“ říká Petr Daněk. „Náš výzkum ale ukazuje, že je totožné s ‚novými potravinovými alternativami‘, jaké představují třeba komunitní zahrady nebo lokální farmářské trhy. S tím rozdílem, že středoevropské zahrádkaření produkuje podstatně více potravin a věnují se mu téměř všechny sociální skupiny, zatímco nové alternativy lákají většinou jen mladé vzdělané obyvatele měst. Toto zjištění má i geopolitický význam, protože ukazuje, že při hledání východiska z potravinové krize není střední Evropa pozadu za Západem, ale naopak může ukazovat cestu.“


• Kde všude je sucho? Projekt Intersucho mapující aktuální nedostatek vláhy i jeho nejrůznější dopady a předpovědí možná znáte. Již několik měsíců tento tým odborníků spolupracuje s globálním portálem Windy a od minulého týdne tak web intersucho.cz nabízí i data o intenzitě sucha, půdní vlhkosti nebo anomáliích pro celý svět.



Tip na konec: pozvánka do kina
Kdo má rád přírodu, neměl by si nechat ujít nový film Planeta Praha, který právě vstoupil do kin. Za pomoci nejmodernějších technologií zachycuje pestrý život v metropoli. Co nebylo možné nafilmovat, nabízí stejnojmenná kniha. Více o tom, jak se spolupracuje se zvířecími herci a proč je Praha unikátním místem v celé Evropě, vypráví pro UK Forum biolog Ondřej Sedláček, hlavní odborný poradce celého projektu, který mimo jiné doporučuje: „Pokud chcete na výlet za přírodou, vyrazte do Prahy.“



Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.