Jak je možné, že v tropickém pralese spolu dokáže žít tolik druhů zvířat, aniž by se navzájem požrala? Odpověď nyní hledá jihočeský přírodovědec Jan Hrček. A to díky štědrému evropskému grantu.
Co lidem dává šanci obstát tváří v tvář klimatickým změnám se zase snaží vysvětlit nová strategická karetní hra, za jejímž vznikem stojí herní vývojáři Charles Games a organizace Člověk v tísni.
Krom toho další přehled vědeckých úspěchů, které v sobě nesou český otisk, zmiňuje překvapivý poznatek o tom, kolik nám toho o lidském chování řekne fyzika.

Jak v přírodě udržet rozmanitost a zabránit vymírání druhů?
Výzkumu, který unikátním způsobem kombinuje poznatky z ekologie a evoluce, se v australském pralese i českobudějovické laboratoři Biologického centra Akademie věd bude věnovat molekulární ekolog Jan Hrček. Se svým konceptem uspěl v soutěži o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Podrobnosti nabízí text publikovaný v Hospodářských novinách.


Probiotiky proti podvýživě
Práce Martina Schwarzera z Mikrobiologického ústavu Akademie věd přináší naději lidem trpícím podvýživou z důvodů chudoby nebo jiných zdravotních komplikací. Nejnovější zjištění mezinárodního týmu uveřejnil prestižní časopis Science. Vyplývá z nich, že pravidelné podávání probiotické bakterie Lactobacilus plantarum WJL může zmírnit následky chronické podvýživy. Ukázalo se totiž, že zlepšuje poporodní růst podvyživených myší a podporuje produkci i aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu.

Naděje v boji proti „mozkožroutovi“
Mezinárodní tým parazitologů a medicinálních chemiků z Univerzity Karlovy a Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru BIOCEV vyvinul a úspěšně otestoval látku proti smrtícímu cizopasníkovi Naegleria fowleri, který napadá lidský mozek. Navzdory veškeré moderní léčbě drtivá většina nákaz stále končí fatálně. Nový přípravek nyní uspěl v léčbě infekce u myší. Vědci při výzkumu objevili i další antiparazitní látky, které by se v budoucnu mohly najít využití v boji proti malárii nebo spavé nemoci.

Kdo si hraje nezlobí a možná i zachrání planetu!
Herní vývojáři Charles Games a Člověk v tísni vytvořili novou strategickou karetní hru Beecarbonize, která je dostupná zdarma. Hlavním protivníkem je klimatická změna a cílem hráčů je proměnit průmysl, upravit zákony a chránit přírodu s jediným cílem – přežít.


Další české stopy ve vědě:
• Co nám o sociálním chování lidí řekne fyzika? Překvapivě mnoho, jak ukazuje studie Jana Korbela, který nyní působí v Complexity Science Hub Vienna. Pro odhad toho, jak se lidé seskupují do názorových skupin, využil principů, na jejichž základě se samoorganizují částice se spinem. Více se lze dozvědět v týdeníku HROT.

• Je bilingvní mozek větší? Ano i ne. Michal Kořenář s kolegy v nové práci zjistili, že při učení se dvěma jazykům nejdříve dochází k růstu mozkových struktur. Po dosažení jistého množství znalostí se už ale orgán dále nezvětšuje a někdy se jeho objem dokonce zase zmenší.

• Nový biosenzor z olomouckého centra CATRIN rychle a jednoduše odhalí i velmi malé zbytky antibiotika ampicilinu. „Narůstá antibiotická rezistence, proto hledáme způsoby, jak měřit přítomnost těchto léčiv například v pitné vodě či mléce,“ říká vedoucí výzkumného týmu Michal Otyepka. Senzor vyrobený z nového nanomateriálu odvozeného od fluorografenu stačí připojit k běžnému mobilnímu telefonu.

• Měla to být přípravek, který léčí Crohnovu nemoc, ale stav pacientů spíše zhoršoval. Nyní díky studii Tomáše Brabce víme proč: „Dlouho se myslelo, že příčinou střevních zánětů u pacientů s Crohnovou chorobou je molekula IL-17. My jsme ukázali, že je to nejspíš přesně naopak.“ Detaily přináší článek v časopisu UK Forum.


• Jak vznikl život? Tým Kláry Hlouchové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s americkými a japonskými kolegy stimuloval časné podmínky na Zemi. Jejich úsilí pomohlo identifikovat aminokyseliny klíčové pro vznik prvních proteinů. Výsledky studie umožňují nahlédnout do evoluce proteinů a mohou inspirovat proteinové inženýrství i navrhování léčiv.

• Z genetické mapy Evropy před 20 000 lety zmizeli lovci z Dolních Věstonic a Pavlova – vymřeli – nejspíše kvůli klimatické změně za poslední doby ledové. Vyplývá to z mezinárodní práce publikované v prestižním časopise Nature, na níž se podílel i tým českých archeologů z Akademie věd.


• „Analytičtí chemici všech zemí, spojme se!“ Novou generaci softwaru MZmine, který umožňuje analyzovat rozsáhlá kvanta dat získaná při zkoumání látek pomocí hmotnostní spektrometrie, vyvinul mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Pluskalem z dejvického Ústavu organické chemie a biochemie. „Největším přínosem projektu MZmine je mezinárodní komunita expertů, která se kolem něj vytvořila,“ míní Pluskal.

Tip na konec a save the date: letošní AFO bude ECHO!
Ozvěna, vizualizace zvuku, otázky rezonující společností a reflexe, která šíří dál nové myšlenky a inspiraci – ECHO – ústřední téma 58. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia film Olomouc (AFO), který se letos koná od 25. do 30. dubna. Těším se!



Autorka působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově.