Počasí v létě 2022
Uplynulá zima 2021/2022 byla v České republice nadprůměrně teplá. Říjen byl ještě kolem normálu, listopad a prosinec byly mírně nadprůměrné, leden a hlavně únor byly výrazněji nadprůměrné. Jednou z příčin byla stabilita polárního vortexu — to je silné západo-východní proudění kolem pólu ve výškách okolo 30 km, způsobené nedostatkem slunečního záření během polární noci. V těchto hladinách je zvýšená koncentrace ozónu, jenž je významný skleníkový plyn a vlivem absence slunečního záření se ochladí a vznikne zde rozsáhlá výšková tlaková níže. Její proudění je právě ten polární vortex.
Rychlý vítr, vanoucí od západu k východu, přenáší svoji energii z výšky 30 km do nižších hladin a často se jeho vliv projeví i u země. Tak tomu bylo i v zimě 2021/2022. V Evropě převažovalo západní proudění, které díky Atlantskému oceánu přinášelo nad kontinent teplý a vlhký vzduch, a celá zima tak vyšla jako nadprůměrně teplá.
Podobně tomu bylo i v zimě 2019/2020, kdy silně vyvinutý polární vortex přetrvával ještě během května, což mělo pozoruhodný důsledek. Zatímco v typicky zimních měsících má taková situace oteplující efekt, po přechodu do jara už začíná západní proudění přinášet nad evropský kontinent postupně vzduch relativně studený — pevnina se tou dobou rychle prohřívá, oceán ale zůstává na přibližně stejné teplotě. A tak po velmi teplé zimě tehdy přišly chladnější až studené jarní měsíce duben a zejména květen, a teprve v létě se teploty vrátily k normálu nebo k nadprůměru.
V roce 2022 vortex pozvolna slábnul už během března, protože koncentrace stratosférického ozónu zejména nad západní hemisférou značně vzrostla, sluneční paprsky stále více svítily za polární kruh, a projevilo se to na rychlém oteplování této vrstvy vzduchu, což vedlo k přestavbě cyklonálního proudění na anticyklonální. Studený tak zůstal jen duben (dokonce byl druhý nejstudenější za posledních 10 roků), nyní však počasí rapidně přechází k letnímu typu.
Na chování atmosféry působí obrovské množství faktorů, někdy s protichůdnými impakty. Je obtížné spočítat jejich souhrnný projev a malý výkyv jednoho z těchto faktorů může pozměnit celkový vývoj počasí. Jeden z takových faktorů je jev El Niňo/La Niňa, což jsou nadprůměrné(El Niňo) či podprůměrné (La Niňa) teploty povrchových vod rovníkového Tichého oceánu. Dopad těchto jevů je viditelný hlavně v tamějších oblastech, tj. v Jižní Americe, Austrálii a Asii. Částečně však zasahují i k Evropě, například je prokázáno, že studená fáze La Niňa přináší hlavně do západní Evropy v zimě vpády studeného vzduchu. Protože v zimách 2020/2021 a podruhé 2021/2022 proběhly právě tyto studené epizody, mohlo to ovlivnit i zimní půlrok ve střední Evropě — dost možná ledové dva týdny v únoru 2021 byly takovým důsledkem. Současné predikce teploty rovníkových vod Tichého oceánu uvádějí, že s velkou pravděpodobností nadále potrvá poněkud chladnější fáze, v letošním a nejspíše i v příštím roce. Je tedy dost dobře možné, že zima 2022/2023 bude celkově teplotně nadprůměrná, ale s občasnými vpády studeného arktického vzduchu.
Ale co to letošní léto? Americký klimatický předpovědní model CFS ukazuje všechny nadcházející měsíce jako teplotně nadprůměrné (až do února 2023). Červen a září by měly být suché. V červenci by mohlo spadnout mírně nadprůměrně srážek, musíme však vzít na vědomí, že letní srážky jsou spojeny hlavně s přeháňkami a bouřkami, tzn. jsou lokální. Často se tak vyskytují místa a oblasti, kde nespadnou vůbec žádné srážky, zatímco pod bouřkami se vyskytnou srážky přívalové. Nedostatek srážek bude zřejmě přeznívat i na podzim, až teprve zimní měsíce by mohly začít vláhový deficit doplňovat.
Britský model ECMWF je ke srážkám skeptičtějí a uvádí pravděpodobnost alespoň průměrných srážek jako nižší, než 40 %, na celé letní období.
Z hlediska dovolených, turistiky a outdoorových aktivit můžeme čekat příznivé léto — bude většinou „hezky“. Zemědělci a příroda už takovou radost mít nebudou, hlavně kvůli suchu. Úroda nebyla ohrožena například tím, že by pomrzly kvetoucí stromy, ale plody teď budou potřebovat dostatek vody, což, zdá se, moc nebude.
Rychlý vítr, vanoucí od západu k východu, přenáší svoji energii z výšky 30 km do nižších hladin a často se jeho vliv projeví i u země. Tak tomu bylo i v zimě 2021/2022. V Evropě převažovalo západní proudění, které díky Atlantskému oceánu přinášelo nad kontinent teplý a vlhký vzduch, a celá zima tak vyšla jako nadprůměrně teplá.
Aktuální stav stratosférického ozónu
Podobně tomu bylo i v zimě 2019/2020, kdy silně vyvinutý polární vortex přetrvával ještě během května, což mělo pozoruhodný důsledek. Zatímco v typicky zimních měsících má taková situace oteplující efekt, po přechodu do jara už začíná západní proudění přinášet nad evropský kontinent postupně vzduch relativně studený — pevnina se tou dobou rychle prohřívá, oceán ale zůstává na přibližně stejné teplotě. A tak po velmi teplé zimě tehdy přišly chladnější až studené jarní měsíce duben a zejména květen, a teprve v létě se teploty vrátily k normálu nebo k nadprůměru.
V roce 2022 vortex pozvolna slábnul už během března, protože koncentrace stratosférického ozónu zejména nad západní hemisférou značně vzrostla, sluneční paprsky stále více svítily za polární kruh, a projevilo se to na rychlém oteplování této vrstvy vzduchu, což vedlo k přestavbě cyklonálního proudění na anticyklonální. Studený tak zůstal jen duben (dokonce byl druhý nejstudenější za posledních 10 roků), nyní však počasí rapidně přechází k letnímu typu.
Na chování atmosféry působí obrovské množství faktorů, někdy s protichůdnými impakty. Je obtížné spočítat jejich souhrnný projev a malý výkyv jednoho z těchto faktorů může pozměnit celkový vývoj počasí. Jeden z takových faktorů je jev El Niňo/La Niňa, což jsou nadprůměrné(El Niňo) či podprůměrné (La Niňa) teploty povrchových vod rovníkového Tichého oceánu. Dopad těchto jevů je viditelný hlavně v tamějších oblastech, tj. v Jižní Americe, Austrálii a Asii. Částečně však zasahují i k Evropě, například je prokázáno, že studená fáze La Niňa přináší hlavně do západní Evropy v zimě vpády studeného vzduchu. Protože v zimách 2020/2021 a podruhé 2021/2022 proběhly právě tyto studené epizody, mohlo to ovlivnit i zimní půlrok ve střední Evropě — dost možná ledové dva týdny v únoru 2021 byly takovým důsledkem. Současné predikce teploty rovníkových vod Tichého oceánu uvádějí, že s velkou pravděpodobností nadále potrvá poněkud chladnější fáze, v letošním a nejspíše i v příštím roce. Je tedy dost dobře možné, že zima 2022/2023 bude celkově teplotně nadprůměrná, ale s občasnými vpády studeného arktického vzduchu.
Aktuální teplota povrchových vod oceánů.
Ale co to letošní léto? Americký klimatický předpovědní model CFS ukazuje všechny nadcházející měsíce jako teplotně nadprůměrné (až do února 2023). Červen a září by měly být suché. V červenci by mohlo spadnout mírně nadprůměrně srážek, musíme však vzít na vědomí, že letní srážky jsou spojeny hlavně s přeháňkami a bouřkami, tzn. jsou lokální. Často se tak vyskytují místa a oblasti, kde nespadnou vůbec žádné srážky, zatímco pod bouřkami se vyskytnou srážky přívalové. Nedostatek srážek bude zřejmě přeznívat i na podzim, až teprve zimní měsíce by mohly začít vláhový deficit doplňovat.
Britský model ECMWF je ke srážkám skeptičtějí a uvádí pravděpodobnost alespoň průměrných srážek jako nižší, než 40 %, na celé letní období.
Teplotní odchylka pro následujících 7 dní.
Z hlediska dovolených, turistiky a outdoorových aktivit můžeme čekat příznivé léto — bude většinou „hezky“. Zemědělci a příroda už takovou radost mít nebudou, hlavně kvůli suchu. Úroda nebyla ohrožena například tím, že by pomrzly kvetoucí stromy, ale plody teď budou potřebovat dostatek vody, což, zdá se, moc nebude.