Petr Havel

26. 11.

Kampaň „Žeru maso“ není jen obranou konzumace živočišných produktů

Petr Havel Přečteno 2887 krát

Že se vůči kampani Agrární komory ČR „Žeru maso“ vymezí odpůrci stravy živočišného původu, se dalo zřejmě čekat. Problém ovšem je, že mnohé z kritických argumentů lze zcela identicky vztáhnout i na kampaně, které pro změnu propagují veganskou a vegetariánskou stravu, které ovšem (téměř) nikomu nevadí. Podstatné je ale něco úplně jiného.

Člověk je stavbou svého trávicího ústrojí všežravec, a jako takový by měl optimálně konzumovat stravu jak rostlinného, tak živočišného původu. Na tom se shodují lékaři i skuteční nutriční odborníci na celém světě, a má to svou logiku. Pokud totiž lidskému organismu chybí některé látky živočišného původu, tedy například z masa nebo třeba mléka, které nelze získat ze stravy rostlinného původu, jsou důsledkem významná rizika zdravotních problémů, která se ovšem mohou projevit (a také se obvykle projevují), až s určitým časovým postupem. Komplexní přísun živin je ale také rozhodující pro plod v těle matky dítěte, a tedy těhotné ženy, a v prvních letech života dítěte. Důkazy o tom existují v bezpočtu vědeckých, výzkumných i zdravotnických dokumentů, a kdo chce a pokud chce, může si je bez problémů vyhledat. Jinými slovy, kampaň necílí jen na propagaci konzumace masa, ale také na obranu našeho zdraví. Také proto se na ní podílí řada lékařů a výživových odborníků.

Kampaň navíc nepropaguje nadměrnou konzumaci masa, ale naopak konstatuje, že současný podíl masa ve stravě je vhodné v řadě případů omezit, a navíc nepropaguje uzeniny, které mohou skutečně pro některé jedince představovat riziko. Požaduje ale, aby byl konečný spotřebitel správně informován o tom, jaké produkty, tedy zejména jakého původu a složení kupuje, s tím, že klasické názvy masných výrobků by se neměly používat u výrobků z rostlinných surovin. Že to má svou logiku, je už ostatně částečně zakotveno v evropské a tuzemské legislativě, která zakazuje používat pojem „mléko“ v případě nápojů rostlinného původu, až na kokosové mléko.

Kampaň je nicméně skutečně zaměřená zejména na konzumaci masa a živočišné produkce (a nezmiňuje pozitiva konzumace rostlinných komodit), je však třeba zdůraznit, že ani kampaně na konzumaci rostlinné produkce nezmiňují pro změnu pozitiva stravy živočišného původu. Pokud se pak týká peněz daňových poplatníků, tak právě za ně se v minulosti propagovaly hojně a za vyšší sumy také rostlinné komodity, a to dokonce na evropské úrovni, jako třeba olivový olej. A pokud se týká nesčetných kampaní s tématem klimatické změny, pak i to jsou projekty placené z peněz daňových poplatníků, přičemž téměř vždy je v nich nějakým způsobem zmiňován negativní dopad živočišné výroby (a konzumace masa a stravy živočišného původu), například z hlediska emisí. Možná by proto bylo v této souvislosti vhodné zmínit, že podíl emisí ze zemědělství činí na veškerých emisí necelých 10 procent (tedy o hodně méně, než se neustálým opisováním již vyvrácených čísel veřejnost dozvídá), a navíc se na emisích podílí jak živočišná, tak rostlinná produkce, a to zhruba stejným dílem. Zastavíme-li se pak u často zmiňovaného metanu (tzv. „prdící krávy“, což je mimochodem nepřesné, neboť většina metanu se uvolňuje říháním), je vhodné také připomenout, že producentem tohoto skleníkového plynu je i sám člověk (metan tvoří zhruba 7 procent plynů vyprodukovaných člověkem), a že více tohoto plynu vzniká právě konzumací rostlinné stravy.

Pokud tak kritici kampaně tvrdí, že v ní chybí některé, řekněme, environmentální informace, pak je třeba připomenout, že mnohé takové informace chybí i při propagaci veganské a vegetariánské stravy. Někomu, pravda, může vadit poněkud expresivnější spojení „žeru maso“. To lze však také chápat jako odraz doby, v níž mají (bohužel) šanci na veřejnou pozornost zejména slogany a sdělení, které nějakým způsobem provokují a posouvají téma do extrémnějších poloh. Proti mnohým, dnes na každém kroku viditelným extrémním projevům a názorům je ovšem spojení „žeru maso“ mnohonásobně přijatelnějším.

Petr Havel

04. 11.

S energetickým využitím biomasy bychom to neměli přehánět

Petr Havel Přečteno 2835 krát

Současné vysoké ceny energií odstartovaly poměrně logicky boom hledání alternativních zdrojů energie, například prostřednictví takzvaných obnovitelných zdrojů (OZE). Jedním z nich je a do budoucnosti má být biomasa, a řada obcí, podnikatelů i jednotlivých občanů také již na biomasu sází, a někteří za to získávají různé ekologické ceny. Cílené a intenzivní využívání biomasy k energetickým účelům je ale spíše cesta do pekel.

Biomasa, ať již je to kompost, zemědělské produkty nebo dřevo jako suroviny vznikající přímo v životním prostředí by se totiž měly do životního prostředí především opětovně navracet, bez ohledu na snahy řešit prostřednictvím těchto surovin energetické problémy. Lze totiž předpokládat, že až se postaví „nové trubky“ na plyn a další energetické média, a až dojde k technologickému přezbrojení využivatelů energie, stávající energetická krize opadne, byť to může trvat několik let. Naše krajina tu ale bude věčně, a naší starostí by mělo být (a deklarativně také je) zachovat jí pro budoucí generace v co možná nejlepším stavu. Což mimo jiné znamená udržovat, nebo spíš zvyšovat kvalitu (nejen) zemědělské a lesní půdy, ale i kvalitu a dostatek zdrojů vody. V tom hraje biomasa mnohem více strategickou roli, než její dnes často propagované energetické využití. Pokud přitom budeme slámu nebo dřevo pálit a komposty využívat k produkci bioplynu, příliš mnoho biomasy k zajištění kvality půdy a zdrojů vody nezbude.

Využití biomasy k energetickým účelům (například pálení dřeva, a tím není myšleno energetické využití dřevního odpadu v podobě štěpky), s sebou navíc nese zhoršování uhlíkové stopy, ačkoli EU razantně a v obecné rovině správně intenzivně tlačí na co nejvyšší míru ukládání uhlíku, mimo jiné právě do půdy. Poptávka po opětovném využití biomasy v zemědělství (obecně ale při zlepšování stavu krajiny) navíc poroste, neboť biomasa představuje možnost dodávat do půdy organickou hmotu a snížit tak chemické zatížení krajiny a používání chemických hnojiv. Statková hnojiva to nespasí – vzhledem k nízkým stavům hospodářských zvířat máme a budeme mít tohoto zdroje organické hmoty trvalý nedostatek. Více biomasy v půdě přitom představuje snížení rizika eroze, a to jak vodní, tak větrné, a tím také prevenci rizik sucha nebo povodní. To vše znamená, že biomasa hraje a bude hrát mnohem důležitější roli, než pokud jí, obrazně řečeno, proženeme komínem.

Na rizika nadměrného energetického využívání biomasy je vhodné upozornit i v souvislosti s blížící se konferencí „Biomasa, Bioplyn a Energetika 2022“, která se uskuteční v příštím týdnu (9. až 11.11), ale také s odkazem na zkušenosti s produkcí biopaliv, což bylo v v minulosti (a stále je) obdobnou formou průmyslového využívání biomasy, pro změnu v dopravě. Dnes se všichni od biopaliv první generace (ze zemědělských plodin), včetně jejich původních zastánců odvrací, ve hře jsou ale biopaliva druhé, třetí a dalších generací, přičemž i v nich má být surovinou biomasa, ať již je to dřevo, nebo třeba mořské řasy. Lidstvo by si ale mělo uvědomit, že cokoliv ze zdrojů této planety bereme v příliš velkém objemu, v praxi znamená vybydlování Země do budoucnosti, a i když mluvíme rádi o obnovitelných zdrojích energie, je potřeba vědět, že při velké poptávce se obnovitelné zdroje obnovovat nestačí, takže v praxi zas tak obnovitelné, zejména některé z nich, například biomasa, nejsou.

Dostatek dostupné energie bohužel lidstvo ke své existenci v současné době potřebuje. Ideální by ale bylo, aby šlo o energii ze zdrojů mimo naší planetu, tedy ze slunce. Dnes často preferovaná a v praxi stále využívanější fotovoltaika je nepochybně první a správnou vlaštovkou, teď jde jen o to vymyslet, jak energii ze slunce využít prostřednictvím dalších technologií, a k tomu napřít pozornost. Biomasu bychom měli v maximálně možné míře nechat jako zdroj energie na pokoji.

Petr Havel

Archiv článků: listopad 2022

Kampaň „Žeru maso“ není jen obranou konzumace živočišných produktů

S energetickým využitím biomasy bychom to neměli přehánět

Blogeři abecedně