Manipulace, kam se člověk podívá…
Nevím, jak to funguje v jiných resortech, ale v oblasti zemědělství by se jeden musel upsat k smrti, kdyby měl ambici reagovat na veškeré zavádějící, manipulují a proporčně nezasazené informace, kterými je krmen laický příjemce naoko korektních údajů.
Například v rámci kampaní lobbystické organizace Greenpeace proti geneticky modifikovaným organismům (GMO). Podle Greenpeace se v ČR v současnosti pěstuje „rekordní množství GM kukuřice“ a skoro to vypadá, jako bychom byli touto plodinou zamořeni. Ve skutečnosti je tato kukuřice zaseta na 0,0014 procenta zemědělské půdy v ČR. Faktem je, že letos je v ČR této plodiny skutečně více než loni a loni jí bylo zaseto více než předloni. Předtím ale nebylo zaseto nic, protože i díky Greenpeace nebylo pěstování GM kukuřice u nás povoleno. Nějak se nicméně opomnělo dodat, že „naše“ GM kukuřice je určena jen na krmiva pro hospodářská zvířata. Kdyby se to totiž dodalo, nemohli by lobbisté strašit veřejnost riziky, které podle nich plynou z konzumace GMO.
Taková rizika navíc neexistují, což potvrzuje i proti GMO zaměřená EU. I proto zavázal letošní panel EFSA (European Food Safety Agency – Evropská agentura pro bezpečnost potravin) Evropskou Komisi, „aby v případě produktů schválených v EU členské státy neomezovaly zemědělcům přístup k produktům GMO prostřednictvím libovolných a ilegálních zákazů nebo zaváděním diskriminačních národních pravidel koexistence“. To je ovšem zásadně něco jiného, než co Greenpeace laické veřejnosti tvrdí. Oficiální pozici EU vůči GMO lze ostatně demonstrovat i na zcela konkrétních a čerstvých příkladech, z nichž aktuální je kauza GMO kukuřice MON 863. V podstatě před několika dny (28.6. 2007) zveřejnila EFSA výsledky nových analýz této kukuřice s tím, že analýzy „neshledaly žádné nové skutečnosti o tom, že je kukuřice MON 863 nebezpečná pro život člověka“. Pikantní je v této souvislosti argumentace Greenpeace „protianalýzou“ francouzských expertů pod vedením profesora Séralinima z ústavu CRIIGEN s tím, že Séralinim tvrdí, že „kukuřice MON 863 vykazuje známky toxicity pro játra a ledviny u potkanů jí krmených“. K tomu je třeba uvést, že francouzští experti zpracovali svůj dokument na základě zadání Greenpeace, čili na zakázku organizace napadající GMO ve všech směrech a souvislostech. Právě proto ovšem EFSA pohlíží na tuto práci jako na dílo, jehož závěry „neposkytují vědecké důvody“ k přehodnocení původní analýzy EFSA napadené Séralinim. EFSA navíc není jedinou institucí, která MON 863 považuje z hlediska zdraví lidí za bezpečnou, kromě ní schválily MON 863 také německý Robert Koch Institut, francouzský Commission du Génie Biomoléculaire a příslušně odborné instituce v Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, Rusku, Japonsku, Korei, Tajwanu a Filipínách.
Lži Greenpeace týkající se GMO jsou v podstatě nekonečným procesem. Samozřejmě že pěstování GM kukuřice, a to i v podmínkách ČR, přináší prokazatelná ekonomická i jiná pozitiva, z nichž alespoň některá, jako je nižší zatížení půdy chemií (a tedy snížení nákladů na produkci), by měli „ochránci přírody“ přivítat. Mimochodem, právě na i u nás pěstované GM kukuřici MON 810 prokázali letos švýcarští a britští vědci, že zvyšuje biodiverzitu, tedy opět úplný opak toho, co tvrdí Greenpeace. Konkrétně jde o vyšší výskyt mšice druhu Rhopalosiphum maidis a lumčíka Cotesia marginiventris. Na mnoho dalších řádků by pak vydala prokazatelná pozitiva zdravotní a lékařská. Cílené vkládání genu RPE65 například dokáže vyléčit vrozenou slepotu. Stejně tak lze GMO plodin využít třeba k detekci nášlapných plyn a zachránit tak mnohé lidské životy. Obehranou písničkou už je, že Greenpeace tato pozitiva neuznávají (jedno ze stanovisek například odsuzovalo v minulosti právě využití GMO rostlin proti zmiňovaným minám, jinými slovy Greenpeace v zájmu antiGMO kampaní lidský život nezajímá). Novým prvkem je nyní teze představitelky Greenpeace v ČR Magdaleny Klimovičové, podle níž „žádná pojišťovna na světě nepojistí zemědělce, který se rozhodne pro variantu pěstovat GM plodiny“. Nevím, s kým hovořila ona, ale já hovořil s producenty, z nichž žádný toto zřejmě zbožné přání paní Klimovičové nepotvrdil.
Například v rámci kampaní lobbystické organizace Greenpeace proti geneticky modifikovaným organismům (GMO). Podle Greenpeace se v ČR v současnosti pěstuje „rekordní množství GM kukuřice“ a skoro to vypadá, jako bychom byli touto plodinou zamořeni. Ve skutečnosti je tato kukuřice zaseta na 0,0014 procenta zemědělské půdy v ČR. Faktem je, že letos je v ČR této plodiny skutečně více než loni a loni jí bylo zaseto více než předloni. Předtím ale nebylo zaseto nic, protože i díky Greenpeace nebylo pěstování GM kukuřice u nás povoleno. Nějak se nicméně opomnělo dodat, že „naše“ GM kukuřice je určena jen na krmiva pro hospodářská zvířata. Kdyby se to totiž dodalo, nemohli by lobbisté strašit veřejnost riziky, které podle nich plynou z konzumace GMO.
Taková rizika navíc neexistují, což potvrzuje i proti GMO zaměřená EU. I proto zavázal letošní panel EFSA (European Food Safety Agency – Evropská agentura pro bezpečnost potravin) Evropskou Komisi, „aby v případě produktů schválených v EU členské státy neomezovaly zemědělcům přístup k produktům GMO prostřednictvím libovolných a ilegálních zákazů nebo zaváděním diskriminačních národních pravidel koexistence“. To je ovšem zásadně něco jiného, než co Greenpeace laické veřejnosti tvrdí. Oficiální pozici EU vůči GMO lze ostatně demonstrovat i na zcela konkrétních a čerstvých příkladech, z nichž aktuální je kauza GMO kukuřice MON 863. V podstatě před několika dny (28.6. 2007) zveřejnila EFSA výsledky nových analýz této kukuřice s tím, že analýzy „neshledaly žádné nové skutečnosti o tom, že je kukuřice MON 863 nebezpečná pro život člověka“. Pikantní je v této souvislosti argumentace Greenpeace „protianalýzou“ francouzských expertů pod vedením profesora Séralinima z ústavu CRIIGEN s tím, že Séralinim tvrdí, že „kukuřice MON 863 vykazuje známky toxicity pro játra a ledviny u potkanů jí krmených“. K tomu je třeba uvést, že francouzští experti zpracovali svůj dokument na základě zadání Greenpeace, čili na zakázku organizace napadající GMO ve všech směrech a souvislostech. Právě proto ovšem EFSA pohlíží na tuto práci jako na dílo, jehož závěry „neposkytují vědecké důvody“ k přehodnocení původní analýzy EFSA napadené Séralinim. EFSA navíc není jedinou institucí, která MON 863 považuje z hlediska zdraví lidí za bezpečnou, kromě ní schválily MON 863 také německý Robert Koch Institut, francouzský Commission du Génie Biomoléculaire a příslušně odborné instituce v Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, Rusku, Japonsku, Korei, Tajwanu a Filipínách.
Lži Greenpeace týkající se GMO jsou v podstatě nekonečným procesem. Samozřejmě že pěstování GM kukuřice, a to i v podmínkách ČR, přináší prokazatelná ekonomická i jiná pozitiva, z nichž alespoň některá, jako je nižší zatížení půdy chemií (a tedy snížení nákladů na produkci), by měli „ochránci přírody“ přivítat. Mimochodem, právě na i u nás pěstované GM kukuřici MON 810 prokázali letos švýcarští a britští vědci, že zvyšuje biodiverzitu, tedy opět úplný opak toho, co tvrdí Greenpeace. Konkrétně jde o vyšší výskyt mšice druhu Rhopalosiphum maidis a lumčíka Cotesia marginiventris. Na mnoho dalších řádků by pak vydala prokazatelná pozitiva zdravotní a lékařská. Cílené vkládání genu RPE65 například dokáže vyléčit vrozenou slepotu. Stejně tak lze GMO plodin využít třeba k detekci nášlapných plyn a zachránit tak mnohé lidské životy. Obehranou písničkou už je, že Greenpeace tato pozitiva neuznávají (jedno ze stanovisek například odsuzovalo v minulosti právě využití GMO rostlin proti zmiňovaným minám, jinými slovy Greenpeace v zájmu antiGMO kampaní lidský život nezajímá). Novým prvkem je nyní teze představitelky Greenpeace v ČR Magdaleny Klimovičové, podle níž „žádná pojišťovna na světě nepojistí zemědělce, který se rozhodne pro variantu pěstovat GM plodiny“. Nevím, s kým hovořila ona, ale já hovořil s producenty, z nichž žádný toto zřejmě zbožné přání paní Klimovičové nepotvrdil.