Na rozdíl od svých kolegů z EU nedemonstrují naši zemědělci na veřejných místech zas tak často – poslední masivnější akci okořeněnou házením vajec zažil, pokud si vzpomínám, někdejší ministr zemědělství za ČSSD Jaroslav Palas v souvislosti se zakázkami Lesů České republiky, při níž, stručně řečeno, demonstrovali za práva zaměstnavatelů zaměstnanci lesních společností.

Podobným paradoxem byla i původně plánovaná blokáda (nakonec jen protesty spojené s rozdáváním tuzemských buřtů) rakouských hranic proti dovozům rakouského masa do ČR. Přestože nešlo o dovozy rakouských zvířat do ČR, ale masa a výrobků z něj konkurujících našim masokombinátům, demonstrovali za práva výrobců potravin zemědělci, i když na hranicích by měli v tomto případě stát tuzemští výrobci potravin.

Část jich tam sice byla – Agrární komora ČR díky tomu, že se jejím členem stal před časem Agrofert Andreje Babiše, skutečně zastupuje masokombináty tohoto podnikatele. Jenže zhruba 80 procent výrobních potravinářských kapacit ČR včetně zpracování masa zastupuje Potravinářská komora ČR, která proti protestům zemědělců nijak kategoricky nevystupovala, ale ani toto nátlakové řešení nijak nepodporovala. To však není zdaleka jediný paradox celé akce. Podle statistik se do ČR dováží podstatně více než z Rakouska maso z Německa a Polska - jestli už tedy chtěli proti importům zemědělci protestovat, měli stát jinde. A do třetice je dobré uvědomit si, že při stejném přístupu, jaký zvolili naši zemědělci, by musely být naše hranice obšancovány z opačné strany chovateli ze zahraničí, kam naši zemědělci vyvážejí hospodářská zvířata. Mimochodem – objem vývozu živých zvířat z ČR v loňském roce oproti roku 2005 vzrostl více, než objem dovozů masa do ČR.

To o něčem vypovídá.

Jednak, že tok produktů směrem, který je pro ně výhodný (v zahraničí jsou vyšší ceny jatečných zvířat) zemědělcům vyhovuje a využívají jej, zatímco tok opačným směrem chtějí zablokovat, ale také, že díky prvovýrobcům se ČR dobrovolně zbavuje vytváření přidané hodnoty u potravinářských výrobků, takže výsledným efektem je loňský historicky nejvyšší schodek agroobchodu ve výši zhruba 33 miliard korun. Oficiální statistiky navíc uvádějí, že výroba vepřového v ČR v loňském roce poklesla jen o 0,4 procenta, což je v zásadě zanedbatelné. Zvláště za situace, kdy výživoví odborníci tuzemského spotřebitele od konzumace vepřového odrazují. Možná by to chtělo spíše než plánované blokády supermarketů přesvědčit dietology a redaktory časopisů zaměřených na zdravou výživu, aby se do těch našich řízků tolik nenaváželi, když je stejně sami konzumují.