Půl milionu korun pokuty za chov svítící akvarijní rybky rodu Danio – to je zatím nejnovější důsledek nesmyslné a hysterické kampaně vedené i v ČR proti geneticky modifikovaným organismům (GMO) zejména organizací Greenpeace.


Letité manipulace s fakty mají bohužel již své výsledky promítnuté do platných zákonů. Zmíněná akvarijní rybka svítí totiž právě proto, že patří mezi GMO díky vloženému genu vytvářející fluoreskující protein, takže obchod s ní je pod pokutou zakázán. Vložení genu přitom mělo původně pomoci při výzkumech nemocí srdce a rakoviny.

Nu, bez svítící akvarijní rybky bychom se jistě obešli, to zas není takový problém. Jiná věc je, že bude-li ekologická manipulace s fakty pokračovat dál, budou se spotřebitelé bát konzumace celé řady klasicky vyráběných potravin, takže ve finále budou kupovat ekologicky čistou produkci, která je ovšem podstatně dražší. Nic proti bioprodukci – spotřebitel má nepochybně právo vybrat si, co se mu zdá nejvhodnější a v tomto případě zaplacením vyšších cen podporovat určitý životní styl a jistě i šetrnější formu podnikání (produkci surovin k výrobě potravin) v životním prostředí. Jenže situace směřuje do stavu, kdy si spotřebitel vybrat nebude moci. Jak se to může stát? Velmi snadno.

Ve většině zemí se chovaná hospodářská zvířata přikrmují sojovými komponenty nebo kukuřicí, a právě tyto plodiny patří ve světě mezi nejrozšířenější GMO. Podle statistik přitom tvoří světový obchod s GMO sojou zhruba 70 procent veškerého obchodu, čili drtivá většina sóji je modifikovaná. V ČR se navíc od loňského roku začala, byť v minimálním množství, sklízet GM kukuřice (takzvaná BT kukuřice) na krmné účely. To znamená, že krmivo pro hospodářská zvířata v ČR v nějaké části obsahuje GMO.

Greenpeace přitom přicházejí s teorií, že GMO z krmiv dokáže „prolnout“ do těl, masa či mléka z hospodářských zvířat a z těchto výrobků do lidského organismu. To je podle vědců naprostý nesmysl, stejně tak dosud žádná seriózní vědecká a výzkumná analýza neprokázala negativní vliv konzumace potravin obsahující GMO na lidské zdraví. Jenže strach z neznáma živený polopravdami a účelovou manipulací dělá své, takže například na únorovém jednání ministrů životního prostředí EU požádalo Maďarsko o souhlas se zákazem pěstování GMO kukuřice, přičemž žádost byla schválena velmi těsně, mimo jiné hlasem našeho ministra Martina Bursíka. GMO organismy zakázalo již před časem Rakousko, což v praxi znamená, že v bezprostředním sousedství ČR jsou již nyní dvě země tzv. „GMO free“. Vzhledem k tomu, že ČR „GMO free“ není, může se stát, že se spotřebitelé budou obávat tuzemských potravin a dají přednost „zdravým“ potravinám, zejména v případě mléka a masa, ze zahraničí. I díky postoji Martina Bursíka. To ale stále není všechno. Produkce GMO free a její specifická odnož bioprodukce znamená výrobu dražší suroviny, jejíž výsledkem jsou vyšší ceny potravin. Podle statistik jsou takové potraviny oproti konvenčním v průměru dražší o 69 procent, v některých případech je ovšem rozdíl v ceně i trojnásobný. To ovšem Greenpeace samozřejmě neříkají.

Neříkají ani to, že prakticky všechny současné hospodářské plodiny a hospodářská zvířata jsou výsledkem šlechtění metodami, které jsou oproti biotechnologiím, jejichž výsledkem jsou GMO, daleko rizikovější. Například radiační mutageneze, při které vznikají zmutované geny s jinými vlastnostmi, o nichž ale není opravdu možné říci, co to s genetickou řadou dalších generací skutečně udělá. Klasickým příkladem je odrůda ječmene Premiant, klíčová surovina pro výrobu piva v celé Evropě, i u nás, vzniklá ozářením gama paprsky. Pivo z této odrůdy pijeme zhruba půl století, přesto se z pijáků piva nestali mutanti. Což by se při platnosti teorií Greenpeace vztahovaných na biotechnologie nepochybně stalo. Což ale také znamená, že při řízeném biotechnologickém procesu se nikomu také nestane nic – ostatně zmíněné GMO sóji se již ve světě zkonzumovalo 7450 milionů tun.