Expanze moru prasat je šancí na vyšší soběstačnost ve vepřovém
Jestli je nějaké téma evergreenem zemědělských témat spojených s tuzemskou produkcí zemědělských surovin a soběstačnosti ČR v nich, pak je to nepochybně produkce vepřového masa. A jestli je nějaká šance na změnu tohoto stavu, pak je to právě v současné době. A to nejen v souvislosti s nákupem vepřového masa na vánoční řízky, které v mnohých domácnostech nahradily i na Štědrý den kdysi tradičního kapra.
Postupně eskalující globální krize na trhu s vepřovým masem se sice zatím v naší zemi příliš neprojevila, vše ale nasvědčuje tomu, že se v první fázi nárůstem cen a v další fázi nedostatkem vepřového již brzy projeví. Důvodem je africký mor prasat (AMP), který se šíří nejen v Číně, ale i v dalších asijských zemích a také postupně i po Evropě. Především v Asii je přitom situace horší, než jak je oficiálně prezentována, a světlo na konci tunelu, tedy likvidace AMP nebo alespoň jeho utlumení, není v dohledu. Také proto, že kontakt divokých prasat a domácích prasat chovaných na maso je v Asii velmi častý a běžný, což ovšem vede k dalším nakažení a vybíjení chovů domácích prasat. Mor sice není přenosný na člověka, ale mezi prasaty ano. Čína už také vykupuje vepřové maso v EU, která není zatím AMP plošně postižena, a to ve velkém množství. To v praxi znamená, že naši zpracovatelé vepřového nemohou nakoupit surovinu v zahraničí, jak se v minulosti běžně dělo, a tuzemští chovatelé prasat a producenti vepřového téměř jistě ještě dost dlouho nebudou muset čelit zahraniční konkurenci. Přichází tedy vhodná, v zásadě optimální chvíle na navýšení tuzemské produkce a rozšíření chovů prasat v ČR.
Zdali se tak stane, to je nyní na samotných chovatelích. Ti se samozřejmě obávají, že současná situace je jen dočasná, a investice do rozšíření chovů mohou přijít vniveč. Dočasnost ale zřejmě zas tak krátká nebude. Z informací z odborných kruhů totiž vyplývá, že naděje vkládané do vývoje vakcíny proti AMP se minimálně na několik let odkládají, neboť dosavadní vývoj skončil ve slepé uličce a s vývojem nové vakcíny se musí začít od začátku. To ovšem není záležitostí na několik měsíců, ale na několik let, třeba i na deset. Reálnější je ale zhruba poloviční doba (pět let), protože vývoj vakcíny je v takto důležité komoditě strategickou celosvětovou prioritou. I tak je ale zřejmé, že nedostatek vepřového a výrazně nižší potenciál dovozu vepřového do ČR ze zahraničí bude trvat dostatečně dlouho, aby se mohli naši producenti vepřového ve vyšší míře vrátit na vlastní trh, zvláště za situace, kdy se v minulých letech podařilo ČR zatím jako jediné zemi na světě hrozbu šíření AMP na svém území odvrátit.
Pro zlepšení soběstačnosti ČR ve vepřovém tak aktuálně platí heslo „kdy jindy, když ne teď“. Pokud se k tomu ani za současné situace naše země a hlavně chovatelé neodhodlají, budou v budoucnosti další nářky nad klesající produkcí vepřového jistým pokrytectvím. Šance na změnu nyní existuje a možná se už nikdy nebude opakovat.
Petr Havel
Postupně eskalující globální krize na trhu s vepřovým masem se sice zatím v naší zemi příliš neprojevila, vše ale nasvědčuje tomu, že se v první fázi nárůstem cen a v další fázi nedostatkem vepřového již brzy projeví. Důvodem je africký mor prasat (AMP), který se šíří nejen v Číně, ale i v dalších asijských zemích a také postupně i po Evropě. Především v Asii je přitom situace horší, než jak je oficiálně prezentována, a světlo na konci tunelu, tedy likvidace AMP nebo alespoň jeho utlumení, není v dohledu. Také proto, že kontakt divokých prasat a domácích prasat chovaných na maso je v Asii velmi častý a běžný, což ovšem vede k dalším nakažení a vybíjení chovů domácích prasat. Mor sice není přenosný na člověka, ale mezi prasaty ano. Čína už také vykupuje vepřové maso v EU, která není zatím AMP plošně postižena, a to ve velkém množství. To v praxi znamená, že naši zpracovatelé vepřového nemohou nakoupit surovinu v zahraničí, jak se v minulosti běžně dělo, a tuzemští chovatelé prasat a producenti vepřového téměř jistě ještě dost dlouho nebudou muset čelit zahraniční konkurenci. Přichází tedy vhodná, v zásadě optimální chvíle na navýšení tuzemské produkce a rozšíření chovů prasat v ČR.
Zdali se tak stane, to je nyní na samotných chovatelích. Ti se samozřejmě obávají, že současná situace je jen dočasná, a investice do rozšíření chovů mohou přijít vniveč. Dočasnost ale zřejmě zas tak krátká nebude. Z informací z odborných kruhů totiž vyplývá, že naděje vkládané do vývoje vakcíny proti AMP se minimálně na několik let odkládají, neboť dosavadní vývoj skončil ve slepé uličce a s vývojem nové vakcíny se musí začít od začátku. To ovšem není záležitostí na několik měsíců, ale na několik let, třeba i na deset. Reálnější je ale zhruba poloviční doba (pět let), protože vývoj vakcíny je v takto důležité komoditě strategickou celosvětovou prioritou. I tak je ale zřejmé, že nedostatek vepřového a výrazně nižší potenciál dovozu vepřového do ČR ze zahraničí bude trvat dostatečně dlouho, aby se mohli naši producenti vepřového ve vyšší míře vrátit na vlastní trh, zvláště za situace, kdy se v minulých letech podařilo ČR zatím jako jediné zemi na světě hrozbu šíření AMP na svém území odvrátit.
Pro zlepšení soběstačnosti ČR ve vepřovém tak aktuálně platí heslo „kdy jindy, když ne teď“. Pokud se k tomu ani za současné situace naše země a hlavně chovatelé neodhodlají, budou v budoucnosti další nářky nad klesající produkcí vepřového jistým pokrytectvím. Šance na změnu nyní existuje a možná se už nikdy nebude opakovat.
Petr Havel