Existují-li v naší zemi jiné než politické (ideologické) argumenty pro zrušení programu školní mléko (dodávky zlevněného mléka a některých vybraných mlékárenských výrobků žákům prvních až devátých tříd), měl by to někdo říci. Protože totiž jiné argumenty pro ukončení školního mléka prakticky nejsou.
Zábavné, spíše však tragické přitom je, jak se důvody pro odmítání školního mléka hledají. Zavedeným odmítacím evergreenem je především teze o tom, že mléko a zejména jeho složka kasein je alergen, takže se po konzumaci mléka mohou někteří teenageři třeba něčím osypat. K tomu je ale nutné dodat, že alergenem je pro určitou část nejen mladé populace jakákoli potravina, pokud se jí konzumuje nadměrně mnoho nebo pokud organismus k takové potravině alergenní reakci vykazuje. To je však zcela individuální. V případě mléka se takové reakce týkají několika procent populace.
Naprosto manipulační a arogantní pohled na problém ovšem přinesl tento týden sloupek v nejčtenějším tuzemském deníku. Autorka v něm konstatuje, že přestože jí mléko ve škole nikdo nenutil, je zdravá. Úžasné! Až na to, že školní mléko nikdo nikomu nenutí, rozhodnutí o tom, zda žáci budou mléko konzumovat, je zcela na nich, respektive na jejich rodičích. A že se bez programu obejdou? Jistě že ano. Jenže deficit v konzumaci mléka nebo jiných potravinových nosičů vápníku (což je ten důvod, proč projekt školní mléko běží v 80 zemích světa, tedy nejen v byrokratické EU) se projeví až ve vyšším středním a vyšším věku zvýšenou lámavostí kostí. Prostě je člověk stejně jako autorka normálně zdráv, jenže až sebou v padesáti sekne na chodníku, tak jej s vysokou pravděpodobností povezou do nemocnice. Zhruba o tomhle je školní mléko.
Na druhou stranu je projekt školního mléka zcela jistě precedentem, na jehož konci může být povinná skladba školní stravy s přesně definovaným zaoblením banánů a normy stanovující vizuální podobu talířů v národních barvách. To by bylo samozřejmě šílenství.
Bylo by ale vhodné rozlišovat. Takové ovoce a zelenina, která by podle Unie také měla být, dokonce bezplatně, ve školách, je určitě pro vývoj mladého organismu žádoucí, jenže mládež ovoce a zeleninu i bez dotačních pobídek zcela přirozeně a ráda konzumuje. Přesvědčit ale mládež k vypití panáku mléka je docela problém, byť je tato potravina pro organismus stejně žádoucí jako ovoce a zelenina. Zatímco mléko je potravinou univerzální, ovoce a zelenina představuje tak široké spektrum produktů, mimochodem se zcela rozdílnými dietetickými účinky, že jakákoli unifikace je možná až riziková. Podpora konzumace mléka pak má, jak již bylo řečeno, tradici v celém vyspělém světě. To by asi mělo něco znamenat, řekl bych. I když zřejmě ne pro zdravé novinářské sloupkaře.