Agropotravinářské souvislosti II.
Uplynulý týden byl na modelové případy agropotravinářských kauz opět celkem bohatý. Tak například páteční údaje Českého statistického úřadu, podle nichž se v letošním prvním čtvrtletí v ČR zvýšila výroba hovězího a vepřového masa (a klesla výroba drůbežího). To je asi docela rána pro představitele Agrární komory ČR, kteří právě v tomto období neustále ve sdělovacích prostředcích tvrdili, jak jsou na tom špatně, jak vyrábějí stále méně a krachují a krachují a krachují…a tak musí právě proti dovozům vepřového protestovat. Také jsme se mohli v průběhu minulého týdne přesvědčit, jak je společnost snadno manipulovatelná marketingově dobře zprodukovanými údaji o škodlivosti vytipovaných technologií – konkrétně o vlivu mobilních telefonů na včely. Není bez zajímavosti, že zatímco o možné škodlivosti mobilů referovala téměř všechna média, o tom, že na vině budou s největší pravděpodobností různé breberky na bázi virů a spol., už nereferoval kromě populárně- naučného serveru Osel nikdo.
V souvislosti s globálním oteplováním, které podle všeho může úplně za všechno, je docela pikantní, že v rámci programu Ministerstva průmyslu a obchodu Eko-energie mají být z obnovitelných zdrojů energie prioritně podporovány malé vodní elektrárny. Dost by mě zajímalo, kde se vezme potřebná voda, když nám jí tak ubývá. Mimochodem té vody, alespoň v případě ČR, neubývá zas tak kvůli oteplování, ale kvůli tomu, že předlistopadovým režimem zcela rozoraná a zchemizovaná krajina prostě nedokáže vodu zadržet…A když už jsme u životního prostředí. Stále častěji se objevují (možná také dobře marketingově propagované) informace o tom, že jízdou na biopaliva přírodě zas tak moc nepomůžeme. Pomineme-li zdražení potravin díky zvýšené poptávce po potřebných zemědělských surovinách, zůstává vliv biopaliv na životní prostředí. Nu, podle výzkumu Stanfordské univerzity sice auta jezdící na E85 (palivo s 85% podílem biosložky) snižují v atmosféře koncentraci dvou karcinogenů, benzenu a butadienu, ale zvyšují koncentrace dvou jiných karcinogenních látek, konkrétně formaldehydu a acetaldehydu. Důsledkem má být mimo jiné nárůst astmatických onemocnění. Kromě toho přispívají biopaliva k tomu zatracenému globálnímu oteplování. Sama biopaliva sice totiž při využití v dopravě skutečně produkují méně skleníkových plynů, pokud se ale započte produkce těchto plynů při pěstování řepky pro účely alternativních biopaliv (oxid dusný), je celkový součet skleníkových plynů, které vzniknou „kvůli biopalivům“ vyšší než při využívání klasických paliv. Na něco ale jezdit budeme muset – když už nic jiného, je sázka na biopaliva určitě dobrá pro zemědělce, neboť mají odbyt pro svou produkci – i tu možnost vyšších cen…
Na závěr ještě jedno upřesnění týkající se zneužití dotací na podporu sdružování skupin výrobců, což pojaly některé zemědělské podniky tak, že se sdružily samy se sebou. Pod příslušným vládním prohlášením, které podmínky pro udělení dotace specifikovalo, je sice podepsán tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas, skutečná realizace hromadného zneužití ale nastala až po jeho odchodu z ministerstva. Zmíněné vládní nařízení také obsahuje pojistku, podle níž Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který žádosti přijímal, nemohl některé žadatele o dotaci přijmout, přesto tak učinil. Není tedy pravda, že SZIF za vytvoření prostoru ke zneužití nemůže….
V souvislosti s globálním oteplováním, které podle všeho může úplně za všechno, je docela pikantní, že v rámci programu Ministerstva průmyslu a obchodu Eko-energie mají být z obnovitelných zdrojů energie prioritně podporovány malé vodní elektrárny. Dost by mě zajímalo, kde se vezme potřebná voda, když nám jí tak ubývá. Mimochodem té vody, alespoň v případě ČR, neubývá zas tak kvůli oteplování, ale kvůli tomu, že předlistopadovým režimem zcela rozoraná a zchemizovaná krajina prostě nedokáže vodu zadržet…A když už jsme u životního prostředí. Stále častěji se objevují (možná také dobře marketingově propagované) informace o tom, že jízdou na biopaliva přírodě zas tak moc nepomůžeme. Pomineme-li zdražení potravin díky zvýšené poptávce po potřebných zemědělských surovinách, zůstává vliv biopaliv na životní prostředí. Nu, podle výzkumu Stanfordské univerzity sice auta jezdící na E85 (palivo s 85% podílem biosložky) snižují v atmosféře koncentraci dvou karcinogenů, benzenu a butadienu, ale zvyšují koncentrace dvou jiných karcinogenních látek, konkrétně formaldehydu a acetaldehydu. Důsledkem má být mimo jiné nárůst astmatických onemocnění. Kromě toho přispívají biopaliva k tomu zatracenému globálnímu oteplování. Sama biopaliva sice totiž při využití v dopravě skutečně produkují méně skleníkových plynů, pokud se ale započte produkce těchto plynů při pěstování řepky pro účely alternativních biopaliv (oxid dusný), je celkový součet skleníkových plynů, které vzniknou „kvůli biopalivům“ vyšší než při využívání klasických paliv. Na něco ale jezdit budeme muset – když už nic jiného, je sázka na biopaliva určitě dobrá pro zemědělce, neboť mají odbyt pro svou produkci – i tu možnost vyšších cen…
Na závěr ještě jedno upřesnění týkající se zneužití dotací na podporu sdružování skupin výrobců, což pojaly některé zemědělské podniky tak, že se sdružily samy se sebou. Pod příslušným vládním prohlášením, které podmínky pro udělení dotace specifikovalo, je sice podepsán tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas, skutečná realizace hromadného zneužití ale nastala až po jeho odchodu z ministerstva. Zmíněné vládní nařízení také obsahuje pojistku, podle níž Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který žádosti přijímal, nemohl některé žadatele o dotaci přijmout, přesto tak učinil. Není tedy pravda, že SZIF za vytvoření prostoru ke zneužití nemůže….