Polské vládní špičky spolu vedou boj, mj. o nástupnictví po J.Kaczyńském. Ministr obrany veřejně osočil jednoho z nejvyšších generálů. Kvůli ruské raketě, která nejspíš v prosinci dopadla na západě PL a našla se až teď.

Polsko má v kontextu války na Ukrajině klíčovou a nenahraditelnou pozici. Přes jeho letiště v Řešově u východní hranice putuje většina zahraniční pomoci Kyjevu, vojenská i humanitární. Přes ně a potom z blízkého nádraží také cestují všichni zahraniční politici, kteří už Ukrajinu navštívili, včetně Joe Bidena či českého premiéra nebo prezidenta.

Polsko má válku prakticky za humny a pocit bezprostředního ohrožení tam je daleko větší než u nás. O to víc je šokující, že se tam teď na veřejnosti řeší spor mezi ministrem obrany, armádní špičkou, premiérem a prezidentem. Moskva si může mnout ruce a západní spojenci musí kroutit hlavou.

Všechno začalo raketou bez výbušné hlavice, jejíž části našel v dubnu náhodný jezdec na koni v lese na severozápadě země, kousek od školícího centra společných sil NATO. Podle vojenských expertů šlo o ruskou raketu Ch-55 a dopadla tam nejspíš loni v prosinci. A teď se ukázalo, že premiér i prezident se prý o nálezu dozvěděli od ministra obrany až koncem dubna.

Vyvstala řada logických otázek: jak je možné, že o půldruhatunové raketě, která může nést i nukleární hlavici a která nejspíš přeletěla polovinu Polska, vedení státu tak dlouho nevědělo. A jak to, že navzdory deklaracím, že Polsko má špičkovou antiraketovou obranu, tuhle raketu armáda našla až po čtyřech měsících?
Ministr obrany Mariusz Błaszczak, člen vládní strany PiS, hodil veřejně vinu na operačního velitele polské armády, že prý vedení země hned neinformoval. A že by měl být potrestán. Jeho tvrzení ovšem veřejně protiřečil šéf generálního štábu. On prý hned v prosinci ministra obrany informoval. Pokud by tomu tak bylo, ministr obrany by si informaci nechával až do dubna pro sebe.

K tomu všemu se za armádu proti ministrovi postavil prezident Andrzej Duda. O žádných personálních změnách v armádním velení prý neuvažuje a aby svoji podporu generálům podpořil, nechal se s nimi vyfotit na vojenském cvičení.

A k tomu se překvapivě ozval i dotyčný generál, operační velitel, třetí nejvyšší voják v zemi. Na rozdíl od ministra se státnickým projevem. Řekl, že kdy za východní hranicí Polska zuří válka, domácí antagonismy musí stranou. A cítil se nucen zdůraznit, že prý věří, že "Polsko je demokratický stát, kde panuje spravedlnost". Otevřeněji se už ministrovi jakožto voják bránit nemohl.

Domácí válka mezi politiky vládní koalice

Všechno nasvědčuje tomu, že ač má Polsko za hranicí válku, doma spolu vedou jinou válku špičky vládní strany, ministr obrany, premiér a prezident, a to dokonce na veřejnosti. Všichni sice patří k jedné vládní straně s paradoxním názvem Právo a spravedlnost, PiS, není ale tajemstvím, že si už delší dobu navzájem mydlí schody.

Premiér Tadeusz Morawiecki s ministrem spravedlnosti Zbygniewem Ziobrou, ten také s prezidentem, ten zase s ministrem obrany. A ten už delší dobu nekomunikuje se šéfem generálního štábu. Jde o mocenský boj a nástupnictví po Jaroslawu Kaczyńském, až odejde z aktivní politiky, i o politickou budoucnost prezidenta, kterému za dva roky skončí druhý mandát. A Kaczyński všechny mezi sebou poštívá v duchu pravidla rozděl a panuj.

Je šokující, že v době ruské agrese rozehrává polský ministr obrany podivnou hru, jejíž dopad lze dnes těžko předvídat. Opoziční poslanci se už třeba obrátili na prokuraturu. Trochu to připomíná reakci bývalého prezidenta Zemana na zjištění o Vrběticích a jeho pohrdavý výrok o BIS jako o „čučkařích“. Jenže polská situace je daleko dramatičtější a má mezinárodní rozměr.

Psáno s mírnými obměnami pro ČRo