Vládní strana PiS je kvůli volbám a kvůli pár procentům antiukrajinských hlasů ochotna k čemukoliv. Třeba změnit jazyk vůči Ukrajině. Je ta najednou nepřítel? Už se jí nepomáhá?

Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl ve středu šokující větu: „Ukrajině už nebudeme dodávat žádné zbraně, sami se teď musíme vyzbrojovat.“

To říká premiér státu, který sousedí přímo s Ukrajinou a který jí logicky od samého začátku ruské agrese nejvíce pomáhal, jak dodávkami zbraní, tak přijetím uprchlíků, z nichž dnes tam žije a pracuje asi půl druhého miliónu. Doposud vystupovali jak premiér tak i prezident Andrzej Duda jako největší přátelé Ukrajiny.

Bez ohledu na to, co Morawieckého slova znamenají věcně, třeba že Polsko skutečně vyčerpalo svoje zásoby a teď kupuje výzbroj pro sebe, jak naznačují někteří polští komentátoři, byl jeho výrok řečený takhle veřejně politicky katastrofální. Jako by Varšava dávala od Ukrajiny ruce pryč. V evropských státech i v USA museli okamžitě zbystřit a položit si otázku, zda Polsko nějak mění svoji politiku vůči Ukrajině. Premiérovu větu také okamžitě zaznamenala světová média.

Morawiecki svá slova sice nuancoval s tím, že obří překladiště v Řešově, kudy proudí západní vojenská pomoc, bude dál fungovat, a že Polsko Ukrajincům dodá objednané houfnice, ale to už politický dopad jeho slov nezmenšilo.

Námluvy s antiukrajinskými hlasy

Jeho výrok je třeba vidět v kontextu polských voleb za tři týdny. Situace tam zatím vypadá tak, že oba tábory, které se střetnou, Kaczyńského vládní koalice a proti ní tři opoziční strany v čele s Donaldem Tuskem, mají zhruba stejnou šanci. Vládní strana se teď rozhodla přitvrdit a hrát osvědčenou kartu obránce národních zájmů, ať je to vůči komukoli. Většinou ji zvedá proti Německu, teď je dobrá i Ukrajina.

Věcný problém začal, když Evropská komise před pár dny zrušila embargo na dovoz obilí z Ukrajiny do pěti států, jež s ní sousedí. Polský premiér okamžitě kontroval, že to neuznává, že ukrajinské obilí na polský trh stále nepustí, a k embargu přidal dokoncedalší plodiny. K ničemu takovému ovšem nemá právo, embargo je plně v kompetenci Evropské komise. Jaký to symbol, že se k němu přidalo jen Maďarsko a Slovensko. Rumunsko se bez embarga umí obejít. Ukrajinci zase bleskurychle sdělili, že věc předávají k posouzení Světové obchodní organizaci.

Proč tak ostrá premiérova reakce na zrušení embarga? Jeho strana usiluje o hlasy rolníků, bez nich volby nevyhraje, a ti jsou znepokojeni levnějším ukrajinským obilím na polském trhu. Které se tam ale octlo proto, že polská vláda nic nekontrolovala a nechala otevřené dveře podivným obchodům.

Na premiéra nepřímo reagoval prezident Zelenskyj v projevu v OSN v New Yorku. Aniž by jmenoval, řekl dosti nešťastně, že “někteří v Evropě hrají v politickém divadle solidaritu, a přitom dělají z obilí thriller,“ a tím že napomáhají Moskvě.

Polsko to ihned vztáhlo na sebe a jeho vládní špičky se rozhodly bouchnout do stolu a ukázat tvrdou tvář. Prezident Duda se měl v New Yorku sejít s ukrajinským prezidentem, o němž dva roky prohlašoval, jací jsou nejbližší kamarádi, a teď ze schůzky sešlo. A ve Varšavě si ihned předvolali ukrajinského velvyslance na kobereček, jak se to dělá s nepřátelským státem. A premiér Morawiecki k tomu řekl, že Zelenského slova jsou nespravedlivá a že Polsko bude vždy hájit své zájmy.

Najednou místo dosavadních výroků o solidaritě Ukrajina slyší o obraně polských zájmů. Přitom Varšava je doposud prezentovala jako totožné s ukrajinskými. Premiér Morawiecki je ochoten pro několik procent hlasů doma ohrozit zahraniční image, který si Polsko díky pomoci Ukrajině ve světě pomalu budovalo. Taková změna polské pozice přichází poprvé od ruské agrese.

Stačí k tomu jedny domácí volby a představa PiS, že je vyhraje, jen když si vytvoří nějakého nepřítele a vzápětí bude hlasitě říkat, jak proti němu brání polského člověka. Dělat to na vrub právě Ukrajině není zrovna moc etické ani politicky prozíravé. A už vůbec není elegantní přetahovat se takhle o antiukrajinský elektorát, který v Polsku existuje, s krajně pravicovou Konfederací. S vidinou, že ti voliči mohou PiSu, pokud ten přitvrdí, přinést pár procent.

Lze předpokládat, že přestřelka se uklidní, Američané i Evropská unie jistě na obě strany zatlačí, aby se vrátily k rozumu. Ale ten spor ukázal, že v polsko-ukrajinských vztazích i na nejvyšší úrovni panuje podpovrchové napětí a to může někdy příště zase vytanout na povrch. PiS hraje nebezpečně na latentní antiukrajinskou strunu, která má v Polsku hluboké kořeny, a je div, že ji zatím nebylo výrazněji slyšet.

A asi se nikdo nebude divit, že Morawieckého výrok o ukončení vojenských dodávek přivítali v Moskvě s ohromným nadšením.

Psáno v mírně pozměněné podobě pro ČRo Plus