Katedrála Notre-Dame bude rekonstruována přesně podle plánu
Prezident Macron po požáru prohlásil, že katedrála bude do pěti let obnovena. Francie i přes všechny potíže a nepokoje drží slovo a za rok ji otevře. Prý bělostnou, jak ji nikdo neviděl.
Z Francie chodily poslední dobou samé smutné zprávy: nepokoje, dvanáctiletí kluci zapalující auta a devastující obchody, předtím velké demonstrace proti důchodové reformě. Ty nedávné nepokoje a násilnosti vypadaly v médiích a na obrazovkách hrozivě, byly ale záležitostí několika tisíc teenagerů z předměstí.
Většinová Francie vypadá jinak, stále si drží vysoko laťku a bezproblémově funguje. Tohoto druhu je i nová povzbudivá zpráva týkající se opravy pařížské katedrály Notre-Dame. Ještě pamatujeme, jak před čtyřmi lety plameny zachvátily střechu katedrály s věžičkou a jak to chvíli vypadalo, že snad podlehne celá stavba.
Ten obraz zkázy tenkrát se zatajeným dechem sledovala přes obrazovky celá planeta. Jde o jednu z nejznámějších staveb světa vůbec a pro křesťany o místo mimořádné symboliky. Ze všech koutů světa se tenkrát snesly nabídky pomoci, kanadský premiér třeba nabídl dřevo na obnovu krovu.
A prezident Emmanuel Macron tenkrát prohlásil, že stavba bude do pěti let rekonstruována. Věřil tomu jen málokdo, jeho výrok se bral jako slib politika, na jaký se za týden zapomíná.
Není tomu ale tak. Bez ohledu na všechny bouře, které zmítají Francií, to vypadá, že v prosinci příštího roku, skutečně do pěti let, bude katedrála otevřena svému původnímu účelu. Na opravě a rekonstrukci tam dnes pracuje půl tisícovky specialistů uvnitř a půl tisícovky mimo, termíny mají šibeniční, ale dodržují je.
Interiér už je vyčištěn, letos má být hotový nový krov místo původního ze 13. století, i věžička, kde požár začal. Po nejrůznějších návrzích na nějakou modernější tvář katedrály, kterou sdílel třeba i prezident Macron, zvítězila představa rekonstrukce do podoby přesně před požárem.
Trámy stejné jako ve středověku.
Trámy stejné jako ve středověku
Na dvanáctimetrové trámy krovu padly stovky kmenů starých dubů, které Francie má ve svých státních lesích založených před několika staletími, i dubů ze všech koutů země. Jako symbol jednoty národa. Kmeny se osekávají ručně jako ve středověku, aby se dosáhlo co největší autenticity.
Emmanuel Macron: Vyhořelou katedrálu Notre-Dame obnovíme do pěti let
Z celé Francie se sem sjeli špičkoví umělečtí řemeslníci už polozapomenutých profesí i pracovníci nejrůznějších laboratoří. Jsou tu kameníci, kteří nahrazují kameny popraskané žárem, kováři, skláři, kteří sundali a čistí středověké vitráže, jež se naštěstí zachovaly. Celou operaci zkomplikovalo 400 tun olova krovu, které žár roztavil a jež zkontaminovaly okolí.
Celou tuhle velmi komplikovanou operaci řídil jeden člověk. Kupodivu žádný specialista na architekturu ani kunsthistorik, ale celoživotní voják, generál Jean-Louis Georgelin, bývalý šéf generálního štábu. Prezident Macron si ho vybral k překvapení všech jako člověka, který umí vést a inspirovat lidi, který celý život sloužil státu a zároveň byl věřícím katolíkem. Při jmenování mu řekl: „Dodržte termín, Francie potřebuje naději.“ Což on udělal.
A teď smutná zpráva: generál Georgelin před pár dny nečekaně zemřel, mezi skalami, když se sám vydal na túru do Pyrenejí. Bylo mu 75 let. Zanechal za sebou ale neobvyklé dílo, asi největší operaci svého života: za rok se bude nejspíš otevírat katedrála, kterou pomáhal rekonstruovat, uvnitř prý světlá a bělostná, jak ji nikdo z žijících ještě neviděl. Francie mu vypravila státní pohřeb, mluvil na něm prezident Macron.
Psáno pro Rozhlas Plus, titulek pozměněn
Z Francie chodily poslední dobou samé smutné zprávy: nepokoje, dvanáctiletí kluci zapalující auta a devastující obchody, předtím velké demonstrace proti důchodové reformě. Ty nedávné nepokoje a násilnosti vypadaly v médiích a na obrazovkách hrozivě, byly ale záležitostí několika tisíc teenagerů z předměstí.
Většinová Francie vypadá jinak, stále si drží vysoko laťku a bezproblémově funguje. Tohoto druhu je i nová povzbudivá zpráva týkající se opravy pařížské katedrály Notre-Dame. Ještě pamatujeme, jak před čtyřmi lety plameny zachvátily střechu katedrály s věžičkou a jak to chvíli vypadalo, že snad podlehne celá stavba.
Ten obraz zkázy tenkrát se zatajeným dechem sledovala přes obrazovky celá planeta. Jde o jednu z nejznámějších staveb světa vůbec a pro křesťany o místo mimořádné symboliky. Ze všech koutů světa se tenkrát snesly nabídky pomoci, kanadský premiér třeba nabídl dřevo na obnovu krovu.
A prezident Emmanuel Macron tenkrát prohlásil, že stavba bude do pěti let rekonstruována. Věřil tomu jen málokdo, jeho výrok se bral jako slib politika, na jaký se za týden zapomíná.
Není tomu ale tak. Bez ohledu na všechny bouře, které zmítají Francií, to vypadá, že v prosinci příštího roku, skutečně do pěti let, bude katedrála otevřena svému původnímu účelu. Na opravě a rekonstrukci tam dnes pracuje půl tisícovky specialistů uvnitř a půl tisícovky mimo, termíny mají šibeniční, ale dodržují je.
Interiér už je vyčištěn, letos má být hotový nový krov místo původního ze 13. století, i věžička, kde požár začal. Po nejrůznějších návrzích na nějakou modernější tvář katedrály, kterou sdílel třeba i prezident Macron, zvítězila představa rekonstrukce do podoby přesně před požárem.
Trámy stejné jako ve středověku.
Trámy stejné jako ve středověku
Na dvanáctimetrové trámy krovu padly stovky kmenů starých dubů, které Francie má ve svých státních lesích založených před několika staletími, i dubů ze všech koutů země. Jako symbol jednoty národa. Kmeny se osekávají ručně jako ve středověku, aby se dosáhlo co největší autenticity.
Emmanuel Macron: Vyhořelou katedrálu Notre-Dame obnovíme do pěti let
Z celé Francie se sem sjeli špičkoví umělečtí řemeslníci už polozapomenutých profesí i pracovníci nejrůznějších laboratoří. Jsou tu kameníci, kteří nahrazují kameny popraskané žárem, kováři, skláři, kteří sundali a čistí středověké vitráže, jež se naštěstí zachovaly. Celou operaci zkomplikovalo 400 tun olova krovu, které žár roztavil a jež zkontaminovaly okolí.
Celou tuhle velmi komplikovanou operaci řídil jeden člověk. Kupodivu žádný specialista na architekturu ani kunsthistorik, ale celoživotní voják, generál Jean-Louis Georgelin, bývalý šéf generálního štábu. Prezident Macron si ho vybral k překvapení všech jako člověka, který umí vést a inspirovat lidi, který celý život sloužil státu a zároveň byl věřícím katolíkem. Při jmenování mu řekl: „Dodržte termín, Francie potřebuje naději.“ Což on udělal.
A teď smutná zpráva: generál Georgelin před pár dny nečekaně zemřel, mezi skalami, když se sám vydal na túru do Pyrenejí. Bylo mu 75 let. Zanechal za sebou ale neobvyklé dílo, asi největší operaci svého života: za rok se bude nejspíš otevírat katedrála, kterou pomáhal rekonstruovat, uvnitř prý světlá a bělostná, jak ji nikdo z žijících ještě neviděl. Francie mu vypravila státní pohřeb, mluvil na něm prezident Macron.
Psáno pro Rozhlas Plus, titulek pozměněn