Vánoce je potřeba prožít s přáteli. Ti mají čas tak nejvýše do "Mikuláše". Ideální dobou je proto víkend na počátku prosince. V sobotu odpoledne jdeme do lesa na procházku. Z hald nařezaných stromků připravených pro vánoční trh jeden vypůjčíme. Večer ozdobíme, prožijeme Vánoce s přáteli a druhý den během procházky na haldu vrátíme. Zbytky staniolu nevadí. Naopak. Pro kolemjdoucí to bude záhada.
Přilétají v zimě každé ráno. Načas. Říkám jim "Krasavky". I když nic moc. Evidentně makeup ani dredy nepoužívají. Sedí na kaštanu před kuchyňským oknem a čekají. Na kousky slaniny. Vyrostly na ní. Pro mě je to příjemné jako hrnek teplého čaje. Je to prostě opakující se každodenní zimní ranní danost. Rituál. Neklid černých křídel přináší klid duši a dává vzniknout hlubším myšlenkám. Tu dnešní "Čeká nás minus jeden Bůh" nabídnu.