V létě je objetí přírody pevnější. Čím více se propadáme do její náruče, tím více máme schopnost ztrácet hranice a přemýšlet o tom, jaká bude vzdálená budoucnost. Červnové číslo časopisu Scientific American přineslo 12 událostí, které mohou proměnit náš život v příštích 50 letech.

Jsou to: klonování člověka (pravděpodobné), objev další prostorové dimenze (50-50), objev mimozemské inteligence (nepravděpodobný), jaderná válka z lokálního konfliktu (nepravděpodobná), kolize s asteroidem (nepravděpodobná), smrtící pandemie (50-50), vytvoření syntetického života (téměř jisté), supravodivost při pokojové teplotě (50-50), sebeuvědomování strojů a robotů (pravděpodobné), tání polárních ledovců (pravděpodobné), pacifické zemětřesení s rozdělením Kalifornie (téměř jisté) a energie z fúze (velmi nepravděpodobná).

Do objetí přírody je možné vzít i celou knihu událostí, které všechno změní. Třeba "This will change everything," Harper Perennial 2010, kterou časopis nezmiňuje, a která takových událostí obsahuje na 150 od předních vědeckých osobností (viz www.edge.org).

Když však do objetí přírody přidáme i doteky Vesmíru, události, které změní svět, začnou přicházet z naší mysli. Z naší jedinečné mysli. Nebudou obsaženy ani v časopise, ani v knize. Začneme přemýšlet nad novým pojetím Platónských hodnot svobodě, spravedlnosti, umírněnosti a moudrosti. Zda má život schopnost zastavit evoluci jako záporná zpětná vazba. Zda matematika bude mít sociální kontext, kdy rovnice, funkce a čísla budou daleko blíže životu. A když přidáme, že naše mysl vstoupí do počítačové sítě, vrátíme se z objetí přírody a doteků Vesmíru osvěženi tak, jako matematik z matematických lázní. A to Vám srdečně přeji. I cestu rychlovlakem do pařížských matematických lázní za dvě hodiny.