Jak jsou lidé ovladatelní? Jak snadno nebo obtížně se dají řídit? Nabízí se paralela z průmyslového výzkumu? Možná na ní něco je.

V průmyslu se k řízení masově používá tzv. proporcionálně integrační regulátor. V lidském světě tomuto stylu řízení odpovídá směs založená na agresivitě a zkušenosti. Jak má ale tato směs vypadat? Kolik do ní namíchat agresivity a kolik zkušenosti. Přitom žádáme řízení účinné, platící na většinu lidí a minimalizující počet souvisejících změn.

Jak snadno jsou tedy lidé ovladatelní? Předpokládejme jednoduchý pokus. Je třeba se v určitém čase přizpůsobit nějaké změně. Disciplinovaný člověk začne bezprostředně podnikat kroky k přizpůsobení. Nedisciplinovaný čeká a přizpůsobí se až na poslední chvíli. Lidé se dají rozřadit jako "něco" mezi tím. Mezi úplně disciplinované a úplně nedisciplinované.

Nejsnáze ovladatelnými jsou v uvedené paralele lidé disciplinovaní. Na ně je možné použít větší míru agresivity na úkor zkušenosti. Čím jsou lidé méně disciplinovanější, agresivita se snižuje na úkor narůstající úlohy zkušenosti. Protože to vypadá, že jsme "od přírody" spíše lidé méně disciplinovaní, musíme se zpravidla disciplíně učit. Stáváme se tak lépe ovladatelnými? V historii i současnosti bychom našli příklady, kdy to funguje. Otázkou je zda obecně, jako v průmyslové praxi.

V každém případě však stojí za to používat méně agresivity, neboť často nevíme, jak disciplinované nebo nedisciplinované lidi chceme ovlivnit. Vysoká agresivita může sice vést rychleji k cíli, řešení však bývá málo stabilní. Zvláště pro ty nedisciplinované. A rozkolísaná společnost asi není tím nejlepším.