Má se za to, že dopady velkých meteoritů změnily běh života na této planetě. A rozvinuly inteligenci. Pokročilá inteligence potom stvořila mechanického robota. Dokonalejšího než člověk. Nejdříve jako myšlenku v dílech různých autorů, později jako skutečnost. Až to vypadalo na to, že by snad mohlo dojít k ovládnutí či útisku lidí.

Lidé, jakoby se zalekli jakýchsi umělých bytostí, se však chytře vzchopili. Proč by měl být někdo druhý dokonalejší? Proč „nemechanizovat“ přímo sebe? A tak nečekali milióny let, až je evoluce vylepší a vymýšlejí mechanizaci v lidském těle. Jako např. elektronické oči, pacemakery, robotické paže, klouby, naslouchátka apod. A pokračují směle dále. Je to úžasně povzbudivé. Budu obklopen chytrými mechanizovanými lidmi. A mohlo by to vypadat, jak jsme to robotům, těm mechanickým příšerám, nandali.

To vítězství však může být pouze zdánlivé. Občas totiž mívám pocit, že se jako lidé sami plíživě měníme na něco připomínajícího Homo Roboticus. Bez nebo s mechanizací. A že je to právě v důsledku naší inteligence. Své první rádio, televizi, pračku, auto jsem uměl opravit. Umělo to mnoho lidí. To se postupně měnilo. Mobil dnes prakticky neopravím, počítač a potažmo počítačovou hru také ne, automobil a další rovněž ne. A konečně, ve skutečnosti to neumí ani v servisu, kde prostě vymění celý vadný modul. Stal jsem se ale ovladačem softwaru. Klikačem. Avšak oprava něčeho, to vyžadovalo tvůrčí myšlení, improvizaci. A jestli robot něco neumí, potom je to právě improvizace vedoucí k rozvoji myšlení a svým způsobem také k přežití.

A jak tak klikám u počítačů či aplikuji předepsané postupy, je na improvizaci stále menší prostor. Život se stává hrou. Se spoustou rozhodování, v čemž právě roboti vynikají. A stále více věcí se mění na „software“ a přesouvá do několika málo center specialistů. Inteligence mizí v „černých dírách“. Zde sice něco chytrého vyzáří, rozumí tomu však velmi málo lidí. Čím dál z více lidí se stávají klikači, sluhové softwaru. Svět se mění v jednu velkou hernu. Že by úsvit rodu Homo Roboticus? Nebudeme čekat přece jen na nějaký meteorit, abychom se znova naučili něčemu, co je nám přirozené? Totiž improvizaci rozvíjející tvořivé myšlení.

A tak ať se daří všem tvořivým lidem. Dámám vymýšlejícím recepty na něco dobrého, technikům, zahrádkářům, různým kutilům, architektům, blogerům, písničkářům, spisovatelům, stavitelům atd. A také školákům. Všem, kteří něco nového vytvářejí. Homo Roboticus je důsledkem inteligence v globálním světě. My se ale jen tak nedáme. Prima je, že nám ještě v tomto světě zůstávají takové pojmy jako láska, muž či žena. Nebo snad je lepší software?