"Dobře vychovaná mladá žena by měla mít ženicha" mínilo se v předminulém století. A když bydleli 30 km od rodičů, mělo se za to, že je to dálka. Ale dalo se to za půlden zvládnout. Rodiče příliš často nedělali vizitu do dceřiny domácnosti. I když bydlela daleko, bylo to zpravidla ve stejném kraji.

"Dobře situovaná rodina má jet na rekreaci" mínilo se v minulém století. A když byla rekreace vzdálená 300 km od bydliště, mělo se za to, že je to dálka. Ale dalo se to za půlden zvládnout. Rodina příliš často na takovou rekreaci nejezdila. I když byla rekreace daleko, byla zpravidla ve stejné zemi.

"Rodina má být free a děti cool" míní se v tomto století. Všichni jsou rozprostřeni po zeměkouli a má se za to, že 3 000 km je daleko. Ale dá se to za půlden zvládnout. Rodiče děti a děti rodiče příliš často nenavštěvují.

Není jasné, co bude po "free" a "cool", zda dobře vychovaná mladá žena bude mít ženicha nebo dobře situovaná rodina bude jezdit na rekreaci. Co je sice daleko, ale za půlden se dá zvládnout, se však v každém století zdesetinásobí. Příští století to může být 30 000 km a další století 300 000 km. Bude to sice za půlden a ne za vteřinu, jako je rychlost světla, ale chvála vědcům a inženýrům za takovou možnost. Jen jsem zvědavý, co udělají s naší váhou. Zatímco cestování za rekreací bývá pomíjivé, cestování za láskou a dětmi je totiž věčné. To již nebude "jen" po zeměkouli, to již bude někam do nebe.

A tak, v čase babího léta jako teď, až se dvě starší dámy potkají někde v cukrárně či kavárně a budou si povídat, jedna druhé řekne: "Tak jsem Ti včera byla v nebi". A druhá řekne: "Jo a jak se má Tvoje Anna? Nestůňou jí děti?" A popíjejí spolu báječnou vídeňskou kávu, hledí ven na stromy s barevným a padajícím listím a vůbec jim nepřijde divné, že nebe je nedaleko.