Spravedlivé rozdělení zmiňují egyptské rukopisy. Je jeden objekt představovaný chlebem, dortem nebo soubor objektů představovaný dědictvím, jměním. Ty se dělí mezi několik "hráčů." Přitom teprve před několika lety vznikla nová matematika pro spravedlivé dělení.

Ahmesův papyrus je egyptským rukopisem věnovaným matematice. Jeho 84 úloh je návodem starým téměř 4000 let, jak dosáhnout vědomostí všech záhadných předmětů, všech tajemství, která v sobě skrývají. Je možné v něm také najít úlohu na spravedlivé rozdělení 7 chlebů mezi 8 lidí. Řešení je, že každý dostane 7/8 chleba. Odřezáním osminky z každého chleba vznikne osm stejných dílů. Protože Egypťané neznali zlomek 7/8, zapisovali výsledek úlohy ve tvaru 1/2+1/4+1/8=7/8. Egypťané tedy čtyři chleby rozřízli na polovinu, dva na čtvrtiny a jeden na osminy a postupně složili osm stejných dílů.

V současnosti jsou často jen dva hráči. Nemusí jít pouze o dědictví nebo jmění, neboť ve vztazích dělíme čas, něhu i lásku, se svědomím počínání, s přírodou životní styl, s Vesmírem přírodu a s Bohem duši. V nové matematice spravedlivého dělení by ani jeden z hráčů nebyl šťastnější s tím, co získal druhý. Dokonce ani není jiné rozdělení, které by jednoho hráče udělalo šťastnějším, aniž by druhému hráči nebylo hůře.

Matematika spravedlivého rozdělení je přitom jednoduchá a respektuje hodnotový systém každého z obou hráčů. Na počátku je tabulka se třemi sloupci. V prvním sloupci je uveden seznam objektů k rozdělení, tj. dědictví, jmění, skutky apod. Každý z hráčů má k dispozici jeden volný sloupec a 100 bodů, které rozdělí mezi položky seznamu v prvním sloupci tak, jak vnímá jejich relativní hodnotu. To bývá nejnáročnější úkol. Rozdělení se pokládá za spravedlivé, když oba hráči obdrží stejný počet bodů. Začíná se tím, že každému hráči se přiřadí položky z prvního sloupce, které pro něj mají vyšší hodnotu. Sečtou se body přiřazených položek. Pokud má jeden hráč více bodů a druhý méně, seřadí se poměry přiřazených bodů v rostoucím pořadí. Položka s počátečním poměrem se rozdělí na části, které potom vyrovnávají počet bodů.

Spravedlnost rozdělení tak může být vnímána od počátku života. Intuitivně při obvyklém dvoudětném modelu. Matematické pojetí spravedlivého rozdělení je možné zavést již na základní škole. Když žiji život, potřebuji občas vědět, že rozdělení mezi tím, co život přináší a co životu dávám, je spravedlivé. Na daném místě, v daném státě, kontinentu. Když budu život končit, budu šťastný za spravedlivé rozdělení. Stejně tak i po životě. Přitom ani život nebude šťastnější a konečně ani Stvořitel.