O sepětí s oblohou
Položil jsem před udivené studenty teorie čísel květnové číslo časopisu Scientific American, kde byla uvedena tabulka čísel a požádal o nalezení slibných kongruencí.
Tabulka čísel vypadala následovně:
Čísla pokračují dále a vyjadřují počet kombinací součtů přirozených čísel určujících přirozené číslo. Například p(0)=1, p(1)=1 a pro páté číslo p(4)=5, neboť 4=1+1+1+1, 1+1+2, 2+2, 1+3, 4.
Studenti úspěšně skončili, zůstal jsem s čísly sám. Mám je rád a neubránil se vytržení.
Byl jsem v jeskyni před několika desítkami tisíců let a díval se na člověka ve stejném vytržení. Opakovaně zobrazoval na stěny obrysy koně a bizona spolu s geometrickými motivy. Byl to člověk spjatý s prostředím a zvířecí i geometrické motivy souvisely se světlem a tmou. Byly to vize, kterým člověk přikládal neobyčejný význam.
Před pěti tisíci lety jsem vstupoval do města a spatřil chrám a člověka, který ryl číselné znaky na klínopisnou tabulku. Byl to člověk spjatý s oblohou a číselné znaky souvisely s šedesátkovou soustavou. Město představovalo svět, který "sestoupil z nebe," aby přecházel z města do města.
Byl jsem někde v naší lidskosti a spatřil abstrakce a člověka, který je viděl i opakovaně tvořil. Byl to člověk spjatý s abstrakcemi, pro kterého bylo těžké rozlišit abstrakci od části přírody. Je kruh částí přírody nebo abstrakcí? Je abstrakce sama částí přírody? Představoval svět, ve kterém abstraktní koncepty popisují přírodu.
Myslel jsem na člověka spjatého s prostředím, na člověka spjatého s oblohou a na člověka spjatého s abstrakcemi. Nejblíže jsem měl k člověku spjatému s oblohou. Snad proto, že se do šedesátkové soustavy pohodlně vejdou všechny důležité abstrakce: číslice, písmena i symboly. Také proto, že mozek a zákony šedesátkové aritmetiky se zdají rozdílné. V základu však mají stejnou nepředvídatelnost.
Tak mi prosím dovolte popřát Vám sepětí s oblohou podobně pevné, jako je v tabulce například každé sedmé číslo s počátkem v p(5) dělitelné sedmi nebo každé jedenácté číslo s počátkem v p(6) dělitelné jedenácti.
Tabulka čísel vypadala následovně:
1 | 1 | 2 | 3 | 5 |
7 | 11 | 15 | 22 | 30 |
42 | 56 | 77 | 101 | 135 |
176 | 231 | 297 | 385 | 490 |
627 | 792 | 1002 | 1255 | 1575 |
Čísla pokračují dále a vyjadřují počet kombinací součtů přirozených čísel určujících přirozené číslo. Například p(0)=1, p(1)=1 a pro páté číslo p(4)=5, neboť 4=1+1+1+1, 1+1+2, 2+2, 1+3, 4.
Studenti úspěšně skončili, zůstal jsem s čísly sám. Mám je rád a neubránil se vytržení.
Byl jsem v jeskyni před několika desítkami tisíců let a díval se na člověka ve stejném vytržení. Opakovaně zobrazoval na stěny obrysy koně a bizona spolu s geometrickými motivy. Byl to člověk spjatý s prostředím a zvířecí i geometrické motivy souvisely se světlem a tmou. Byly to vize, kterým člověk přikládal neobyčejný význam.
Před pěti tisíci lety jsem vstupoval do města a spatřil chrám a člověka, který ryl číselné znaky na klínopisnou tabulku. Byl to člověk spjatý s oblohou a číselné znaky souvisely s šedesátkovou soustavou. Město představovalo svět, který "sestoupil z nebe," aby přecházel z města do města.
Byl jsem někde v naší lidskosti a spatřil abstrakce a člověka, který je viděl i opakovaně tvořil. Byl to člověk spjatý s abstrakcemi, pro kterého bylo těžké rozlišit abstrakci od části přírody. Je kruh částí přírody nebo abstrakcí? Je abstrakce sama částí přírody? Představoval svět, ve kterém abstraktní koncepty popisují přírodu.
Myslel jsem na člověka spjatého s prostředím, na člověka spjatého s oblohou a na člověka spjatého s abstrakcemi. Nejblíže jsem měl k člověku spjatému s oblohou. Snad proto, že se do šedesátkové soustavy pohodlně vejdou všechny důležité abstrakce: číslice, písmena i symboly. Také proto, že mozek a zákony šedesátkové aritmetiky se zdají rozdílné. V základu však mají stejnou nepředvídatelnost.
Tak mi prosím dovolte popřát Vám sepětí s oblohou podobně pevné, jako je v tabulce například každé sedmé číslo s počátkem v p(5) dělitelné sedmi nebo každé jedenácté číslo s počátkem v p(6) dělitelné jedenácti.