Imaginárno
Imaginárno vznikalo podobně jako mnoho významných věcí. Řešením nevýznamného problému. Trvalo dvě staletí, než se druhá odmocnina z minus jedné, označovaná písmenem i, ujala.
Imaginárno provází člověka tisíce let a je svým způsobem zákonité, že se objevilo i v něčem tak bezcílném jako matematika. Matematické imaginárno zachovává povahu imaginárna: dostat se k něčemu životně podstatnému znamená použít výrazné zesilovače.
Matematické imaginárno říká, že ei*pi=-1. Když připodobním číslo -1 na pravé straně ke kameni, vidět nebo alespoň nahlédnout vesmírně důležité číslo znamená, že kámen výrazně zesiluje. Jiné matematické imaginárno uvádí, že i2*p=-1 pro všechna lichá prvočísla p. Podobně, vidět nebo alespoň nahlédnout obyčejná a přitom hluboká prvočísla znamená, že kámen zesiluje.
Stejné metody nahlížení do podstatných věcí imaginárna trvají tisíce let. Snad od doby bohů krve a kamene. Místo individuálního nahlížení bylo umístěno pod množstvím kamene. Kámen pracoval jako zesilovač, který se spouštěl krví obětních rituálů. Až mnohem později se zesilovačem stal kamenný chrámový prostor organizovaný pro rojové nahlížení. Zesilovač se spouštěl umírněným rituálem.
Zesilovačem moderní doby je rozum. Úloha rozumu se přitom z pohledu imaginárna neliší od úlohy množství kamene. Zesiluje a je nestabilní. Imaginárny jsou instantní náhrady podobné vášni, věrnosti nebo zodpovědnosti. Spouštěčem tlačítko.
Když se vrátím k matematickému imaginárnu, nemám představu, že zkouší něco tak složitého jako řídit veškerou bezcílnou matematiku. Podobně je pravděpodobné, že dlouhé a těžké přemýšlení nebo racionální rozhodování o nematematickém imaginárnu neznamená řešení. Na druhé straně, přesvědčení, že vše se děje bez přispění imaginárna je patrně prázdnou zkušeností podobně jako když pohybuji řídícími prvky hry, ke které nemám mince a věřím, že hru ovládám. Jsem přesvědčený, že obraz imaginárna, ke kterému dospěla matematika, poměrně věrně odráží intuitivní zkušenost věků.
Jaký byl nevýznamný problém na počátku? Rozdělit číslo 10 na dvě části, které po vynásobení dávají číslo 40. To bylo možné až s tehdy nevídanými imaginárními čísly 5 plus odmocnina z minus 15 a 5 minus odmocnina z minus 15. Dovolte popřát, nechť Vás provázejí jen nevýznamné problémy a jejich řešení pod množstvím kamene nebo nechť je pro Vás zesilovačem do imaginárna uvedený text. Koncept jiných, než kamenných zesilovačů patrně nemáme, pokud pro imaginárno nepřijmeme virtuální realitu.
Imaginárno provází člověka tisíce let a je svým způsobem zákonité, že se objevilo i v něčem tak bezcílném jako matematika. Matematické imaginárno zachovává povahu imaginárna: dostat se k něčemu životně podstatnému znamená použít výrazné zesilovače.
Matematické imaginárno říká, že ei*pi=-1. Když připodobním číslo -1 na pravé straně ke kameni, vidět nebo alespoň nahlédnout vesmírně důležité číslo znamená, že kámen výrazně zesiluje. Jiné matematické imaginárno uvádí, že i2*p=-1 pro všechna lichá prvočísla p. Podobně, vidět nebo alespoň nahlédnout obyčejná a přitom hluboká prvočísla znamená, že kámen zesiluje.
Stejné metody nahlížení do podstatných věcí imaginárna trvají tisíce let. Snad od doby bohů krve a kamene. Místo individuálního nahlížení bylo umístěno pod množstvím kamene. Kámen pracoval jako zesilovač, který se spouštěl krví obětních rituálů. Až mnohem později se zesilovačem stal kamenný chrámový prostor organizovaný pro rojové nahlížení. Zesilovač se spouštěl umírněným rituálem.
Zesilovačem moderní doby je rozum. Úloha rozumu se přitom z pohledu imaginárna neliší od úlohy množství kamene. Zesiluje a je nestabilní. Imaginárny jsou instantní náhrady podobné vášni, věrnosti nebo zodpovědnosti. Spouštěčem tlačítko.
Když se vrátím k matematickému imaginárnu, nemám představu, že zkouší něco tak složitého jako řídit veškerou bezcílnou matematiku. Podobně je pravděpodobné, že dlouhé a těžké přemýšlení nebo racionální rozhodování o nematematickém imaginárnu neznamená řešení. Na druhé straně, přesvědčení, že vše se děje bez přispění imaginárna je patrně prázdnou zkušeností podobně jako když pohybuji řídícími prvky hry, ke které nemám mince a věřím, že hru ovládám. Jsem přesvědčený, že obraz imaginárna, ke kterému dospěla matematika, poměrně věrně odráží intuitivní zkušenost věků.
Jaký byl nevýznamný problém na počátku? Rozdělit číslo 10 na dvě části, které po vynásobení dávají číslo 40. To bylo možné až s tehdy nevídanými imaginárními čísly 5 plus odmocnina z minus 15 a 5 minus odmocnina z minus 15. Dovolte popřát, nechť Vás provázejí jen nevýznamné problémy a jejich řešení pod množstvím kamene nebo nechť je pro Vás zesilovačem do imaginárna uvedený text. Koncept jiných, než kamenných zesilovačů patrně nemáme, pokud pro imaginárno nepřijmeme virtuální realitu.