Jižní Mléko
Lidstvo postupuje dopředu podle starodávného receptu. Ten byl snad známý již před Velkým třeskem. Na počátku je "impulz," který se rozvine, když má "dobré podmínky." Velký třesk byl impulz a dobré podmínky daly rozvinout vesmíru. Na počátku života na zemi byl impulz a díky dobrým podmínkám se život rozvinul. Na počátku lidského života je impulz a potom dobré podmínky. Na počátku věčného života je impulz a potom dobré podmínky (snad). Na počátku jablka je impulz a jablko vyroste díky dobrým podmínkám.
Člověk je do jisté míry čekatel na impulzy. Rozprostírá "antény" jak umí. Někdy ten "přijímač" něco vydá, jindy mlčí. Zatímco např. v radiovém přijímači rezonuje elektrický obvod, u lidských impulzů rezonuje "duch." A to vše ve prospěch nebo v neprospěch naší civilizace. To nebývá dopředu jasné. Když se ale podíváme na náš civilizační posun, je jasné, že duch rezonoval mockrát. Spíše ve prospěch a tvůrčím způsobem. Duch se tak bije za naši civilizaci.
A potom se jednoho dne objeví "Jižní Mléko" a vemlouvá se. "Ty tvůrčí civilizační duchu, přináším teplo z jihu a mléko pro dobré podmínky. Naučím tě hodnotám jiných civilizací: čínské astrologii, indické ajurvédě, africkému šamanství, aztécké mystice ... Se mnou poznáš kdo jsi a kam jdeš." A překvapivě mnoho duchů podléhá tomuto vábení, přestává tvořit a odklání se od naší civilizace k civilizaci jiné.
A tak, až Jižní Mléko zazvoní u našich dveří, pozveme ho třeba pod lípu, svoláme sousedy a představíme tvůrčího ducha naší civilizace: tamhle je kostel, tamhle škola, tamhle Obecní úřad, tamhle hřbitov, tamhle divadlo, tamhle obchod, tuhle kašna, tohle je mobil, tohle počítač ... Připijeme si s Jižním Mlékem a řekneme: "Vážíme si Vás, můžeme Vás studovat, jinak ale nemáme zájem. Jižní mléko se zde nenalévá. Náš duch bije za naši civilizaci."
Tím, že budeme věřit v naší civilizaci, v impulzy tvůrčího ducha, se civilizace stane bezpečnější při posouvání dopředu. A nakonec Jižní Mléko řekne: "Ta vaše civilizace je fakt dobrá." Jenom doufám, že se tak stane pouze po jediné skleničce ...
Člověk je do jisté míry čekatel na impulzy. Rozprostírá "antény" jak umí. Někdy ten "přijímač" něco vydá, jindy mlčí. Zatímco např. v radiovém přijímači rezonuje elektrický obvod, u lidských impulzů rezonuje "duch." A to vše ve prospěch nebo v neprospěch naší civilizace. To nebývá dopředu jasné. Když se ale podíváme na náš civilizační posun, je jasné, že duch rezonoval mockrát. Spíše ve prospěch a tvůrčím způsobem. Duch se tak bije za naši civilizaci.
A potom se jednoho dne objeví "Jižní Mléko" a vemlouvá se. "Ty tvůrčí civilizační duchu, přináším teplo z jihu a mléko pro dobré podmínky. Naučím tě hodnotám jiných civilizací: čínské astrologii, indické ajurvédě, africkému šamanství, aztécké mystice ... Se mnou poznáš kdo jsi a kam jdeš." A překvapivě mnoho duchů podléhá tomuto vábení, přestává tvořit a odklání se od naší civilizace k civilizaci jiné.
A tak, až Jižní Mléko zazvoní u našich dveří, pozveme ho třeba pod lípu, svoláme sousedy a představíme tvůrčího ducha naší civilizace: tamhle je kostel, tamhle škola, tamhle Obecní úřad, tamhle hřbitov, tamhle divadlo, tamhle obchod, tuhle kašna, tohle je mobil, tohle počítač ... Připijeme si s Jižním Mlékem a řekneme: "Vážíme si Vás, můžeme Vás studovat, jinak ale nemáme zájem. Jižní mléko se zde nenalévá. Náš duch bije za naši civilizaci."
Tím, že budeme věřit v naší civilizaci, v impulzy tvůrčího ducha, se civilizace stane bezpečnější při posouvání dopředu. A nakonec Jižní Mléko řekne: "Ta vaše civilizace je fakt dobrá." Jenom doufám, že se tak stane pouze po jediné skleničce ...