P. Laplace byl přesvědčený, že všechny účinky přírody lze pokládat za matematický důsledek malého počtu neměnitelných zákonů.

Co se stalo se všemi zákony od vzniku vesmíru? Co se stalo s jednotlivými atomy, čísly, slovy? Co se stalo s četnými městskými státy starověku? Co se stalo s jejich bohy? Každý zákon, každý atom, každé číslo, každé slovo, každý městský stát, každý bůh přitom hlasitě volají, že představují přitažlivé místo. Jejich různost a individualitu drtí masivní součty. Vesmír i společnosti přitom napodobují jednoduchý organismus pohybující se přímo nebo klikatě za silnější vůní větších součtů. Součty se přitom vztahují k vyšší "dimenzi" a proto mají nějaký smysl.

Součtem n jedniček je n. Součtem prvních n přirozených čísel umocněných na prvou 1+2+3+...+n je n²/2+n/2. Lze tedy uvažovat, že součtem prvních n druhých mocnin bude polynom třetího stupně

1²+2²+3²+...+n²=a₃n³+a₂n²+a₁n.

Jestliže dosadíme pro n=1,2,3, získáme tři rovnice pro tři neznámé a₃+a₂+a₁=1, 8a₃+4a₂+2a₁=5 a 27a₃+9a₂+3a₁=14 a najdeme řešení a₃=1/3, a₂=1/2 a a₁=1/6. Součet druhých mocnin tedy předpovíme ve tvaru n(n+1)(2n+1)/6.

Smysl součtů je, zdá se, obecnější. Jestliže sečteme mocniny jisté "dimenze", získáme následující vyšší "dimenzi". Pro n=0 je součtem nula. Polynom vyšší "dimenze" tak neobsahuje absolutní člen.

Součtem zákonů může být rovnováha, součtem čísel množina, součtem atomů hmota, součtem slov myšlenka, součtem městských států soustátí, součtem bohů tradice. Součtová "dimenze" znamená nové a snad homogennější "těsto" na různost lidských značek. Některým vesmírným součtům přitom dáváme odpovědnost ve vztahu k lidskému životu. Nevím, zda by P. Laplace souhlasil, aby se uvedená odpovědnost stala dalším neměnitelným zákonem pro každý součet.

Ať již o víkendu tvoříte jakékoliv součty z jakéhokoliv i korporátního "těsta", získáváte nejbližší vyšší "dimenzi". A tu mi prosím dovolte popřát včetně pokusů o součty vyšších mocnin.