Univerzitní budovy, kde učím, jsou v různých městských částech. Několikrát v týdnu se mezi nimi přejíždí. Podobně jezdí i studenti, proto se dost často na cestě neformálně potkáváme. Pokaždé čekám, kdy ta otázka padne: "Co si myslíte o ...?" Z poslední doby jsem takhle "myslel" o kvalitě několika univerzit, červených střechách, amerických volbách, zahraničním zaměstnání, sjíždění ledové hory, učení angličtiny v herním prostředí atd.

Uprostřed velikonočního týdne jsem končil kurz zhruba těmito slovy: "Na několik dnů opustíme model STEM (Science, Technology, Engineering, Math) a budeme prožívat jiný velký příběh. Přeji Vám dobrý zážitek."

Na cestě se ke mně připojil jeden ze studentů: "Co jste myslel tím STEM?" Když jsem viděl, že se mi docela vede (zdálo se, že student rozuměl a souhlasil), přišla druhá otázka: "Jaký velký příběh jste měl na mysli?"

Být před studenty až ryze poctivý bývá těžké. Pomohla mi náhlá myšlenka na hod. Říkám tedy: "Když budu vůči Vám ryze poctivý, nesmím zamlčet, že se STEM může mýlit. Když hodíte najednou sto tisíc mincí, kolik Vám padne hlav?" "Nevím", odpověděl. "Počet hlav představuje STEM", pokračoval jsem (zákon velkých čísel). "Spočtěte mince, na kterých nepadne hlava. Ty představují velký příběh. Můžete hodit i několikrát."

Teď se těším, s jakým hodem (Hodem) přijde.