Příběh z prostředí čísel.

Obloha zaujímala svébytnou neohraničenost slunovratu, když skupina prvních padesáti čísel nasedala do číslobusu, aby se vydala na cestu příslušnosti k chrámu velkých čísel, klínopisným číselným tabulkám Súsiány, hymnu čínské věty o zbytcích a ke kamenným kvádrům s pythagorejskými trojicemi. Seděla po dvojicích v přirozeném pořadí, sudé vedle lichého. Některé úseky cesty měla prožít na výletní číslolodi se zdokonalováním číselného vyjadřování.

Cesta byla asi v polovině, když čísloloď večer zakotvila v přístavu přátelských čísel. Po pozdní večeři čekala čísla noční jízda číslobusem, aby s východem slunce stanula u vysokých kamenných kvádrů s pythagorejskými trojicemi. Pro většinu čísel mělo jít o zvlášť silný novoročním sluncem umocněný zážitek. V noci čísla spala a počala se probouzet až brzy ráno na místě v blízkosti kamenných kvádrů, které v šeru ještě tmavého obzoru spíše tušila, než viděla. Tichou naději v neuspořádanosti procitání prvních padesáti čísel přerušila zpočátku zanikající a když povstalo všudypřítomná naléhavost rozechvělého vystoupení čísla 38. Od probuzení vedle sebe nenachází prvočíslo 37. Číslo 38 bylo štíhlé, se symetrickým obličejem nesoucím stopy tajemství první stovky prvočísel. Výškou převyšovalo většinu čísel v číslobusu. Neobvyklost a obsah vystoupení ostatní čísla znehybnily, později tu chvíli žádné z nich nezapomnělo.

Hlídkující služba přijela v krátkém čase. Zmizení čísla ve světě čísel znamená buď únos čísla číslem s opačným znaménkem nebo jeho vynásobení nulou. Oba společnost považuje za zdroj nekonzistence a dotčená čísla obřadně obnovuje součtem určeného množství jednotek. Představil se službu konající strážce. Tmavý obzor počínala ukrajovat první velká prvočísla novoročních fotonů. Kamenné kvádry byly tak blízko. Strážce v přeplněné poloviční uniformě nepůsobil, že by kdy spal. Alespoň tolik dnů, kolik potřebuje harmonická řada k dosažení čísla sedm. Otázky pokládal z pozice podobizny na obraze. Když otázku položil, čísla předpokládala, že se ptá všech najednou a když se na strážníka některé z nich podívalo, získalo představu, že se ptá právě jeho. Výsledek byl podobný. Odpovídala všechna najednou.

Mezitím začalo světlo dopadat na první pythagorejské trojice. Na číslech bylo vidět ohromení. Z výšky, z velikosti, z uspořádání kamenných kvádrů. A z působení světla, které dopadalo nejdříve na trojice nejdůležitější. Nehýbala se, nemluvila, v myšlenkách chvíle spojení se starověkými objeviteli vlastností čísel protahovala. Dost dlouho na to, aby je hlasy od číslobusu vrátily již duchovně spokojené do skutečnosti. Přijel inspektor Number a chtěl neprodleně mluvit s číslem 38. Šikmo střižená patka rovných inspektorových vlasů na čísla působila se vší rozhodností dokazující uspořádat jakýkoli soubor čísel v lepším než polynomiálním čase. Zřejmě rozhodněji, než inspektor zamýšlel. Ověřil zatím, že o únos prvočísla 37 nešlo. Celé číslo -37 se účastní výzkumu ve vzdáleném místě, kde pravděpodobně vznikaly čísla spolu s chrámy o několik tisíc let dříve, než je známo z doby mezopotamských států a z místa se nevzdálilo.

Když se číslo 38 blížilo k inspektorovi, pomyslel, že zapadá do cyklické svěžesti časného rána. Chtěl pokládat otázky v logickém pořadí, nakonec nelogicky nepoložil jedinou. Podíval se směrem ke kamenným kvádrům, kam číslo 38 ukazovalo a kam ve stejné chvíli směřovaly fotonové ruce. Číslo 37 spolu s čísly 12 a 35 svazovaly v pythagorejské trojici. Nezvyklý ranní obraz doplňoval sudý hlas čísla 38. Věcně popisoval těšení čísla 37, až se spatří na kamenných kvádrech a rozhovory, které během cesty vedly. Číslo 37 mu vyprávělo o mnohovesmíru, ve kterém se všechno stává nekonečně krát. I takové věci, že není prvočíslem nebo v pythagorejské trojici nebo se rozhodne, že se místo ke kamenným kvádrům vydá na cestu do galerie obrazců mnohoúhelníkových čísel.

Inspektor Number zaznamenal, že je z nevelké vzdálenosti pozorují čísla 31 a 7. Prvočísla, která se číslu 38 dvořila. Ve společnosti čísel se sudému číslu dvoří dvě prvočísla z jeho součtu. Společnost věří, že takové dva nápadníky má každé sudé číslo. Inspektor se dovídá, že čísla s číslem 38 pravidelně večeřela a číslo 37 se nepravidelně připojovalo. Když se projevovalo, hovořilo o městečku Cyklická grupa, kde žijí dva typy čísel ve dvou typech domů a má náměstí vyplněné dvěma typy dlaždic. Pravidelné vzory Cyklické grupy lze zdaleka rozeznat. Zlepšují obrazovou představivost, městečko je kurzy imaginace vyhlášené. Prvočísla, která tady žila byla všechna dělitelná čtyřmi se zbytkem jedna. Čísla 31 a 7 připomněla i neshody pythagorejské trojice 3, 4, 5 spolu s druhými mocninami a prvočíslem 37. Zatímco číslo 37 považovalo za základ společnosti čísel prvočísla, pythagorejská trojice sama sebe spolu s druhými mocninami.

Number se rozhodoval, kterým směrem povede další dedukce. Zdálo se mu v tu chvíli nezpochybnitelné, že prvočíslo 37 vynásobilo nulou některé číslo z číslobusu. Od počátku ho také pro svou výšku a způsob neceločíselného vyjadřování přitahovalo číslo 38. Místo po číslu 37 zůstalo v číslobusu prázdné. Posadil se tedy vedle čísla 38 s obvyklým komplimentem dělitelnosti. Sudý hlas stejně zdvořile odpověděl. Po několika minutách číslobus vyjel, aby se večer všechna čísla ubytovala v blízkosti chrámu velkých čísel. Prožitek z kamenných kvádrů a nepřítomnost čísla 37 měly účinek. Čísla cestou mlčela vzdálena jedno od druhého po vzoru číselné osy. Inspektorovy myšlenky a pohledy se kongruentně sbíhaly na místech prvočísel dělitelných čtyřmi se zbytkem jedna stejně jako prvočíslo 37. Obrazy, které viděl, se přes běžné číselné črty podobaly axiomům úplnosti nebo důkazům vyžadujícím miliony stránek. Na otázku, zda některé z nich bydlelo v Cyklické grupě, otočilo číslo 38 záporně hlavou. Inspektor Number rozevřel blok a na stránku vypsal všechna čísla od jedné do padesáti s prázdným kroužkem na místě čísla 37. Poté škrtnul uvedená prvočísla a po chvíli všechna další prvočísla. K popisu jejich chování nestačí konečný počet logických pravidel. Nestačil ani na pohled čísla 38, se kterým se setkal.

Po večeři požádal inspektor Number číslo 38 o seznámení s pythagorejskou trojicí 3, 4, 5. Číslo 38 sice s ostychem, ale ochotně poslechlo. Trojice toho věděla o čísle 37 dost, ale nic, co by inspektora opravňovalo ke kroku dopředu. Nakonec převládlo dobré mínění pro jejich přítomnost na kamenných kvádrech. Následovala přednáška čísla 1 o obřadném obnovování velkých čísel a poté soubor sudých čísel zazpíval několik písní. Přednáška inspektora povzbudila. Rozhovor s číslem 1 nepovažoval sice za nutný, avšak přesvědčení, že celá věc souvisí právě s tímto výsadním číslem mu bylo blízké od počátku. Velká čísla budou součtem jedniček napořád, i když mohou představovat komplikovaná a tím i nejistá prvočísla. Později u baru inspektor zastal pohromadě sudá čísla 34, 36 a 38. Přisednul a s obvyklým komplimentem dělitelnosti označil jejich zpěv. Smlouvala se na zítřek večer. Půjdou společně na Fibonacciho náměstí, kde budou zpívat sbory a svítit novoroční číslušky. Číslo 37 znala obě menší jen z občasných zmínek čísla 38.

Další dopoledne se všechna čísla sešla na prohlídku chrámu velkých čísel. Stěny chrámu včetně podlahové tvořilo dvacet stejných rovnostranných trojúhelníků okolo vnitřního prostoru o velikosti, která čísla strhávala k ohromení. Některé stěny byly vyvedeny do značných výšek. Hned první u vstupu byla součástí brány do velkých čísel. Trojúhelníková stěna byla tak vysoká, že čísla neviděla na konec. Průvodce čísla upozorňoval, že za jasných počátečních podmínek lze na konci spatřit největší číslo. Na sousední trojúhelníkové stěně byly zobrazeny velké prehistorické pythagorejské trojice. Na další stupně k prehistorickému googolplexu. Na jiné barevné krunýře titánských želv nesly rozměrné magické čtverce. Součástí jedné ze stěn byla i domnělá velká prvočísla, o kterých se později ukázalo, že prvočísly nejsou. Poslední a zjevně nejméně vysvětlitelná trojúhelníková stěna na konci prohlídky patřila Stvořiteli velkých čísel. Ať čísla nahlížela, jak nahlížela, ve velkých číslech na stěně Stvořitele neviděla. Stvořitele viděla až tam, kde se velká čísla projevují.

Závěrem průvodce ukázal na číslo s miliardou číslic a ptal se čísel, je-li dělitelné čtyřmi. Se správnou odpovědí rychle překvapilo číslo 44. Průvodce zjevně odpověď nečekal a rychlé řešení dokonalo další výklad o dělitelnosti čtyřmi. Některá čísla z únavy posedávala. Inspektora výklad nezajímal do doby, než průvodce zmínil, že jakkoli velké prvočíslo, které vydělí čtyřmi, může při zbytku jedna rozložit na součet dvou druhých mocnin. Velká prvočísla nezmiňují vlastnost ráda, protože je staví do stínu pythagorejských trojic. Sama totiž druhou mocninou nejsou. Inspektor pomyslel na souvislost s prvočíselnými obyvateli Cyklické grupy, kterých se vlastnost týkala. Kolika přesně nebylo jasné a průvodce, sám student, inspektorovi navrhl studovnu, která ke chrámu téměř přiléhala. Mezitím k nim dolehl šum, mezi čísly se něco dělo. Pohledy se upíraly na dvojici čísla 6 zavěšeného do čísla 5 blížící se k východu z chrámu. Číslo 6 se podle doléhajících hlasů necítilo šťastně.

Po obědě se inspektor nepřipojil k programu čísel a zaměřil svou dedukci na studovnu. Netrvalo dlouho a vlastnost, kterou zmiňoval průvodce, objevil. Netýkala se jen velkých prvočísel, týkala se všech prvočísel větších než dva. Důkaz ho zaujal natolik, že se zdržel až do času večeře. Po návratu zamířil nejkratší cestou ke stolu, kde očekával číslo 6. Číslo u stolu nesedělo. Přítomná čísla inspektora ujistila, že šťastné číslo naposledy viděla v chrámu. Vzápětí bylo vidět, jak se zvedají čísla 34, 36 a 38. Souhlasila, aby se k nim inspektor při cestě na Fibonacciho náměstí přidal, sám v jednom sboru zpívá. Cestou byl na rozdíl od čísel odmocninově zamyšlený a odpovídal jenom v případech prvočíselné zdvořilosti.

Když skončila vystoupení sborů, připojil se inspektor k číslům, se kterými přišel. Všude kolem začaly svítit první číslušky označující nový rok a pomalu stoupaly vzhůru. Čísla se zdála v dosahu svých hodnot spokojená a vyjadřovala kompliment dělitelnosti. Bylo patrné, že inspektorova odmocninová zamyšlenost přešla ke spokojenosti čísel. Mohl napsat závěr. Šťastné číslo 6 zmizelo, protože vynásobilo nulou samo sebe. Nulou vynásobilo i číslo 37, protože mu neumožňovalo vytvořit s obřadným číslem 1 pythagorejskou trojici a připravilo ho tak o pořádnou část štěstí a zápis na kamenných kvádrech. Trojici sudých čísel na chvilku spoutala neznámá aritmetická funkce, když ze sebe inspektor závěr vychrlil. Obě 6 i 37 se musí neprodleně obřadně obnovit. Úkolu se ujala čísla 34 a 36, která se z neznámé aritmetické funkce vzpamatovala dříve. Inspektor s číslem 38 osaměli. Novoroční číslušky v té chvíli zářily kdesi nahoře. Sudý hlas mlčel. Inspektor s tichým dovolením poodešel, aby se hned nato vrátil. Zdvihl ruce nad hlavu, rozsvítil a pustil číslušku 38.