O význačných prvcích
Do značné míry nás utvářejí naše význačné prvky. Vybíráme je odjakživa. Rozvíjejí to, co víme a čemu věříme. Opíráme o ně naše uvažování i ve směru za ně.
Je možné, že počátečním vzorem mohla být přítomnost význačných prvků na obloze, v krajině, při identifikaci bezpečí nebo nebezpečí apod. Například Slunce nebo Měsíc představují význačné prvky. Je dokonce možné, že dávaly inspiraci ke zdvojenému systému řízení původních společností (šaman-náčelník). Lidské uvažování záhy přišlo s vlastními význačnými prvky: hmotnými i nehmotnými.
Význačným prvkem je například zlatý řez vybraný mezi nekonečným počtem poměrů, význačným přirozeným číslem je číslo jedna vybrané mezi nekonečně mnoha přirozenými čísly, význačné jsou geometrické axiomy umožňující logické dedukce složitějších konstrukcí. Své význačné prvky mají i duchovní nahlížení, matematická tělesa, krajina, společnost, naše myšlenky atd. Význačné prvky potom používáme k logickým dedukcím i mimo ně, často směrem k vesmíru samému.
Význačným každodenním prvkem je například fakt (když zůstaneme u oblohy), že všechny deštivé dny jsou oblačné. Když ráno pozorujeme, že není oblačno, logicky dedukujeme, že dnes neprší. Jak ukazuje obrázek, deštivé dny jsou částí oblačných dnů. Náš závěr, že dnes tedy neprší, označený na obrázku písmenem x, přitom leží mimo význačné prvky. Stejným způsobem přitom uvažujeme i v případě hlubších závěrů například o vesmíru samém. Použijeme význačné prvky, jež považujeme za pravdivé. Závěry, které přitom dostáváme a které leží za známými význačnými prvky považujeme za platné, i když mohou nebo nemusí být pravdivé.
Někdy se zdá, že se společnosti v množství a výběru význačných prvků předhánějí. V jedné stačilo pět význačných prvků: voda, země, vzduch, oheň a kosmos. V jiné přibyly paralelní světy. V jednom se rodíme a vstupujeme do časového stroje, ve druhém z časového stroje vystupujeme a odmítáme svůj osud. Jsou krajiny nebo společnosti, kde se význačné prvky vyskytují hodně hustě. Jsou naopak krajiny nebo společnosti, které mají význačné prvky vzdálenější a významnější. Touha nalézat závěry mimo ně směrem do vesmíru zůstává v obou případech stejná. Je dokonce možné, že ve druhém případě je to s větším prožitkem štěstí.
Tak mi prosím dovolte popřát, ať již o víkendu pojedete trvale krásnou krajinou (společností) nebo krajinou (společností), kde dlouho nic není až najednou téměř od nuly ční význačná hora nebo myšlenka či osobnost, platné závěry za význačnými prvky. Ať již pravdivé nebo nepravdivé.
Je možné, že počátečním vzorem mohla být přítomnost význačných prvků na obloze, v krajině, při identifikaci bezpečí nebo nebezpečí apod. Například Slunce nebo Měsíc představují význačné prvky. Je dokonce možné, že dávaly inspiraci ke zdvojenému systému řízení původních společností (šaman-náčelník). Lidské uvažování záhy přišlo s vlastními význačnými prvky: hmotnými i nehmotnými.
Význačným prvkem je například zlatý řez vybraný mezi nekonečným počtem poměrů, význačným přirozeným číslem je číslo jedna vybrané mezi nekonečně mnoha přirozenými čísly, význačné jsou geometrické axiomy umožňující logické dedukce složitějších konstrukcí. Své význačné prvky mají i duchovní nahlížení, matematická tělesa, krajina, společnost, naše myšlenky atd. Význačné prvky potom používáme k logickým dedukcím i mimo ně, často směrem k vesmíru samému.
Význačným každodenním prvkem je například fakt (když zůstaneme u oblohy), že všechny deštivé dny jsou oblačné. Když ráno pozorujeme, že není oblačno, logicky dedukujeme, že dnes neprší. Jak ukazuje obrázek, deštivé dny jsou částí oblačných dnů. Náš závěr, že dnes tedy neprší, označený na obrázku písmenem x, přitom leží mimo význačné prvky. Stejným způsobem přitom uvažujeme i v případě hlubších závěrů například o vesmíru samém. Použijeme význačné prvky, jež považujeme za pravdivé. Závěry, které přitom dostáváme a které leží za známými význačnými prvky považujeme za platné, i když mohou nebo nemusí být pravdivé.
Někdy se zdá, že se společnosti v množství a výběru význačných prvků předhánějí. V jedné stačilo pět význačných prvků: voda, země, vzduch, oheň a kosmos. V jiné přibyly paralelní světy. V jednom se rodíme a vstupujeme do časového stroje, ve druhém z časového stroje vystupujeme a odmítáme svůj osud. Jsou krajiny nebo společnosti, kde se význačné prvky vyskytují hodně hustě. Jsou naopak krajiny nebo společnosti, které mají význačné prvky vzdálenější a významnější. Touha nalézat závěry mimo ně směrem do vesmíru zůstává v obou případech stejná. Je dokonce možné, že ve druhém případě je to s větším prožitkem štěstí.
Tak mi prosím dovolte popřát, ať již o víkendu pojedete trvale krásnou krajinou (společností) nebo krajinou (společností), kde dlouho nic není až najednou téměř od nuly ční význačná hora nebo myšlenka či osobnost, platné závěry za význačnými prvky. Ať již pravdivé nebo nepravdivé.