Jedna jejich hodina značí tisíc let. Bít počaly ve chvíli, kdy se duchovní svět přemístil z jeskyní nad zem. Dvanáct úderů a v každém prostá otázka. Co je číslo?

V hluboké noci, ve snu, do pěti hodin zrána vznikají první názvy čísel a jejich symboly. Různorodost snídaně v šest ráno, při prvním úsvitu vede ke specializaci rybářů, pastýřů, lovců, výrobců keramiky. Ztráta jejich soběstačnosti vyžaduje zakládání měst, protože se v nich lépe sdílejí pravidla pro směnu poskytovaná náboženstvím. Díla se shromažďují v chrámech, příbytcích bohů. Bohové měst je obětně přijímají a poznovu rozdělují. Při snídani již existuje šedesát rozličných číselných znaků. Číslo v této ranní hodině značí od počátku množství.

Od sedmé hodiny se začíná hrát s hrací kostkou a bavit s magickými čtverci někdy kolem osmé. Krátce po osmé, již za jasného dne, se lidé pouští do pythagorejských trojic, například 3, 4, 5, protože 3²+4²=5². V půl desáté začínají promítat čísla do filosofie. Číslo, kromě množství, představuje geometrický rozměr. Poměr dvou délek je poměrem dvou celých čísel. Na svačinu odcházejí s rozladěním. Ne všechny geometrické rozměry jdou vyjádřit poměrem dvou celých čísel. Nedlouho po svačině, někdy kolem půl jedenácté objevují záporná celá čísla, poziční zápisy, nulu a posedlost velkými čísly pro mocniny 10 až do 10⁴²¹, aby se krátce před jedenáctou všichni sešli u řešení algebraických rovnic.

Hned po půl dvanácté přichází podivná odmocnina z minus jedné, protože těžko vyjádří množství nebo geometrický rozměr. Čísla značí řešení algebraických rovnic. Teprve za pět minut dvanáct odpovídají i bodům na ploše. Ne všem bodům, body transcendentních čísel, například π + odmocnina z -1 s řešením algebraických rovnic nesouvisí. Asi minutu před dvanáctou se číslo stává kódem k umělé inteligenci a komunikaci a posedlost velkými čísly se vrací v jiné podobě. V posledních vteřinách tak ztrácí počáteční duchovní rozměr.

Po tvůrčí polovině dne bijí hodiny oběd složený z množství, geometrických rozměrů, řešení algebraických rovnic, bodů na ploše a kódů. Jeho různorodost povede ke specializaci umělé inteligence rybářů, pastýřů, lovců, výrobců keramiky. Ztráta lidské soběstačnosti si vyžadá zakládání měst umělé inteligence, protože se v nich lépe sdílejí pravidla pro směnu poskytovaná lidským náboženstvím. Díla se shromáždí v lidských chrámech, příbytcích bohů, kteří je obětně přijmou a poznovu rozdělí. Přitom vznikne šedesát nových rozličných číselných znaků.