Kde studoval Stvořitel?

Na grafice z r. 1675 vytvořené sto let po Raffaelově originálu se Stvořitel vznáší nad Zemí, v jedné ruce Slunce a ve druhé Měsíc, které zavěšuje na oblohu. Slunce a Měsíc odpovídají představě pozorovatelné na obloze. Stvořitelův zevnějšek může být odpozorovaný z antického světa. Odkud však pochází představa kulovité Země, která se vymyká prostému pozorování? Vznikla patrně integrací znalostí. Grafika tak současně znázorňuje i princip tvoření, které je dvousložkové. Používá osobnostně jedinečnou lidskou složku spolu se složkou integrace znalostí, kterou dnes zajišťují například školy.



Vývoj představy sférické Země je možné nalézt v knize L. Taub: Ptolemy's Universe z r. 1993. K. Ptolemaios ve svém díle Syntaxis uvádí dva argumenty pro kulovitý tvar Země několik set let před Raffaelem (kolem 140 n.l.). Nelze také přehlédnout jeho zalíbení v matematice dané analogií prakticky sférické Země s geometrickým modelem koule. Jiné dva důkazy než K. Ptolemaios na podporu sférické Země uvádí Aristoteles ve svém spise O nebi daleko dříve (kolem 350 př.n.l.). Myšlenka o Zemi jako dokonalé kouli pocházela pravděpodobně ještě o 100-200 let dříve z pythagorejské školy okouzlené harmonií a dokonalými sférami, náznaky lze nalézt i předtím v Anaximandrově spisu O přírodě. Raffael, když obraz maloval, však patrně vycházel z tehdy i církevně přijímané Aristotelovy představy.

Stvořitel by v případě země čísel postupoval obdobně. Vznášel by se nad zemí všech čísel, v jedné ruce Fibonacciho čísla a ve druhé prvočísla, které zavěšuje na oblohu. Fibonacciho čísla představují Slunce. Jejich světlo a teplo stojí za přírodními vzory země čísel. Prvočísla určuje Měsíc. Jsou velice logická a přitom kolem sebe mají tmu, kterou pravděpodobně nedokážeme prohlédnout. Stejně jako gravitační vztah mezi Měsícem a Sluncem, existuje asymptotický vztah mezi prvočísly a Fibonacciho čísly. Poměr logaritmu součtu prvočísel až do dostatečně velkého n a dvojitého logaritmu n-tého Fibonacciho čísla je rovný číslu 2.

Dvousložkový princip tvoření v podobě jedinečného myšlení a integrace znalostí nebo jedince a školy nebo prvočísel a Fibonacciho čísel značí viditelný a prakticky jediný způsob tvoření. Snad existují i neviditelné způsoby. Tvoření na představené grafice je výjimečné ještě z dalšího důvodu. Neodcizuje rozum od emocí. A to mi prosím dovolte o víkendu popřát ať již ve viditelném nebo neviditelném módu vědění a myšlení Stvořitele. Mám touhu, aby tvoření v uvedeném smyslu uskutečňovaly všechny školy.

P.S.
1. Děkuji panu Bc. J. Rosendorfskému, kastelánu Státního hradu a zámku Horšovský Týn, za poskytnutí fotografie grafiky, kterou jsem upravil oříznutím.
2. Děkuji knihovně I. Havla za možnost prostudování knihy L. Taub.