Nejdůležitější větou v matematice je pravděpodobně věta o stranách pravoúhlých trojúhelníků. Uvedená vlastnost, že čtverec nad přeponou je roven součtu čtverců nad odvěsnami, přitom byla známa více než tisíc let předtím, než byla dokázána. Potom ji bylo možné zobecnit pro každý pravoúhlý trojúhelník.

Od té doby se odvozují nové a pozoruhodné výsledky. Matematika se přitom nestará, co nový výsledek značí. Jde o výsledek jako takový a další motivuje hledání, jak nový výsledek použít nebo jak s jeho pomocí odvodit další.

Nejdůležitějším lidským příběhem je pravděpodobně příběh velikonoční. Přitom byl předpovězen stovky let předtím, než se stal. Potom bylo možné zobecnit příběh pro každého. Od té doby se odvozují nové a pozoruhodné pohledy. Když se tak stane, musí se na rozdíl od matematiky rozhodnout, co pohled v našem světě značí, i když se o něm debatuje celá staletí.

Nejdůležitější matematická věta i velikonoční příběh mají jedno společné. Kombinují ohraničenost (jedna věta, jeden příběh) s neohraničeností svých plodů. Oba souvisejí s matematickou funkcí 1/x - 1 pro x mezi 0 a 1, která ohraničenost a neohraničenost kombinuje. Stejně, jako můžeme být svobodní (i nekonečně) na nesvobodném místě nebo duchovní (i nekonečně) na neduchovním místě.

Co to všechno značí? Rozhodovat se buď jako matematik - příběh je příběh, který motivuje další hledání - nebo jako fyzik, co příběh značí a představuje v našem světě. Fyzikové se musí rozhodovat, co nový výsledek značí ve skutečném světě, i když o tom podobně debatují celé století.

To mi prosím dovolte popřát spolu se sympatickou kombinací velikonoční ohraničenosti a neohraničenosti.