Prostor může být nekonečný, myšlenka nekonečně hluboká podobně jako cit nebo oči. Cesta bývá nekonečně dlouhá, únava nekonečná. Jde o jedno a to samé nekonečno nebo je nekonečen více?

Matematika má v tomto ohledu zatím jasno. Rozlišuje dvě rozdílná nekonečna, přičemž to druhé je mnohem mohutnější. První nebo racionální nekonečno určují přirozená čísla 1, 2, 3, 4 ... Jestliže je v racionálním smyslu něčeho nekonečně, je toho stejně jako přirozených čísel. Sudých čísel 2, 4, 6, 8 ... nebo prvočísel 2, 3, 5, 7 ... nebo racionálních čísel (zlomků) ..., 1/2, ..., 3/1, ..., 22/7, ..., 101/11 ... je například stejně jako přirozených čísel, protože je můžeme přirozenými čísly jednoznačně označit tak, že nebude žádné přebývat ani chybět.

Druhé nebo reálné nekonečno, to nepředstavitelně větší, určuje počet reálných čísel, tj. celá číselná osa včetně takových čísel jako jsou odmocnina ze dvou nebo Pí. Jestliže je v reálném smyslu něčeho nekonečně, je toho stejně jako reálných čísel. Které z těchto nekonečen u velikosti prostoru nebo hloubky očí máme na mysli? To první racionální nebo to druhé mohutnější reálné?

Pozorovatelný vesmír je podle všeho racionální, tj. vystačí pouze s racionálními čísly. Prostor bude proto nekonečný racionálně. Matematika přiznává, že reálná čísla jsou spíše úžasným lidským myšlenkovým dílem než čímkoli jiným, a že toto dílo již leží někde za racionálním vesmírem. Nekonečno hlubokých očí proto také leží za racionálním vesmírem a značí spíše úžasnou lidskou myšlenkovou lyriku než cokoliv jiného.

Rozdílu člověk - vesmír lze tedy porozumět podobně jako rozdílu reálné - racionální nekonečno. Vesmír ve své racionální tvořivosti dává podmínky k tomu, abychom mohli přemýšlet o nekonečně hlubokých očích stejně, jako matematika ve své racionální tvořivosti dospěla ke dvěma rozdílným nekonečnům. Racionálnímu a reálnému, přičemž to druhé náleží spíše lyrice, umění, lidským citům a přemýšlení.

Lidské společnosti se snaží napodobovat racionální vesmír. Charakteristickým znakem racionálního vesmíru je svoboda pohybu i myšlení, svoboda obou nekonečen. Tak mi prosím dovolte popřát, aby racionální nekonečno od lidské společnosti bylo hodně a od blízkých málo. Také, aby lidské společnosti, podobně jako matematici, stejně mírumilovně rozpoznaly koncepty, které leží za racionálním vesmírem.