Přeložme známou informaci do symbolů a zkusme se podívat na vánoční emoci jako na algebraický problém.

První důležitou informací je délka adventní doby. Z vlastností zpětné vazby víme, že do budoucnosti můžeme bezpečně nahlížet až 1/16 celkové délky děje. V našem případě jde o jeden rok, tj. 365/16 dává přibližně 23 dnů. Naši předkové tedy stanovili správnou délku adventní doby, protože na její konec od počátku dohlédli. Správněji, než je její současná marketingová délka.

Vánoční emoce bude od počátku adventní doby nejdříve pozvolna a potom rychleji stoupat, aby vrcholila na konci adventní doby. Poté bude rychle klesat. V letošním roce adventní doba začala 1. 12. a končí 24. 12. Pozvolný a ke konci strmější růst lze vyjádřit plochou a rychlý pokles objemem. Po několika pokusech vyjde vánoční emoční funkce jako E(x)=72x²-2x³, viz obrázek níže. Proměnná x tu symbolizuje jednotlivé adventní dny, x=1, 2, 3 ...

Lze ověřit, že vánoční emoce bude vrcholit právě po 24 dnech stoupání. Krásným algebraickým způsobem extrémy takových funkcí před několika stoletími nalézal matematik P. de Fermat ještě před objevem pojmu derivace.

Proto mi prosím dovolte se ve štěstí a pokoji potkat na vrcholu algebraické hory vánočních emocí.