Jsou úlohy, které stroje nespočítají. Lidská mysl v mnohém nepřejde ve svůj cíl. Konečně ani příroda, která v sobě po zimě všechno uvolní.

Nakresleme tvarohový koláček. Uprostřed má rozinku, místo základních početních operací, kde jdou úlohy řešit nejlépe. Na tvarohovém poli kolem rozinky jde řešení vcelku dobře. Okraj koláčku značí řešitelnost obtížnou, ještě zvládnutelnou. Za okrajem leží řešení, která nelze dohlédnout.

Teorie takových "nedohleden" předkládají všechny civilizace. Objevují se také v matematických myšlenkách. Uvedu tři podstatné.

Platonismus je teorie nedohledna která říká, že matematické objekty jako čísla nebo trojúhelníky existují nezávisle na lidské mysli. Někde v nedohledné mysli. K jejich objevu dochází teprve tehdy, když jsou vhodné podmínky.

Pascalova sázka na nedohledno používá pravděpodobnost. Pochází z Myšlenek, díla matematika B. Pascala. Argumentuje, že odměna za sázku v nedohledno je nekonečně velká. Proti konečné lidské potěše z čehokoli.

Třetí teorie nedohledna K. Gödela vyvozuje, že aritmetika a další části matematiky jsou více než pouhá odvětví matematické logiky. Jinými slovy, že lze nalézt tvrzení, která nejsou čistým logickým důsledkem základních postulátů aritmetiky. Že takové nedohledno vzniká i z malého počtu postulátů.

Všechny tři uvedené teorie nedohledna říkají jiným způsobem totéž. Tvarohový koláček je součástí nedohledna. Rozinka z tvarohového koláčku je více než tvarohové pole a tvarohové pole více než okraj. A nedohledno je současně méně než okraj a více než rozinka.

Tuto velikonoční dvojznačnost mi prosím dovolte pro život a mysl popřát.