Šance 009
Pojďme hrát o nový rok v kostky. Zkusme to. Máme šanci? Ano, věříme. Proto hrajeme tuhle hazardní hru. Přitom víme, že naše šance mohou souviset s náhodou.
Můžeme přemýšlet, že hra v kostky a vůbec hazardní hry jsou tu odedávna. Uvádí se, že slovo hazard pochází z arabského "al-zahr" znamenající hru v kostky. Hru, která se hrála již ve starém Egyptě, Řecku, Římě. Je pozoruhodné, že právě tyto kultury, které daly základ třeba aritmetice nebo geometrii, se o studium šance nezajímaly. Ani neměly potřebu.
Zřejmě to souviselo s náboženstvím. Sv. Matouš např. uvádí "Vaše slovo buď ano, ano - ne, ne. Co je nad to, je ze zlého." Navíc, ve Starém Zákoně je možné zaznamenat "šanci" v případech, kdy je lidstvo na šikmé ploše. Ve formě poselství vyvoleným. Pokud věříme, náhoda zřejmě ztrácí smysl.
Bylo to až někdy v sedmnáctém století, kdy se začala rozvíjet část matematiky o "kvantifikaci šance" (pravděpodobnost). Inspirovaly ji především hazardní hry. Jde o krátký čas v porovnání s existencí hazardních her. Nicméně již víme, že s Vesmírem "Bůh nehraje v kostky" (AE), zatímco na kvantové úrovni hraje pravděpodobnost zřejmě rozhodující roli. Tady se snad přímo hraje v kostky.
Můžeme předpokládat, že člověk je blíže spíše kvantové úrovni vzhledem k "velikosti" Boha i Vesmíru a tedy také hře v kostky. Nemusí tedy, v souladu s dávnými civilizacemi, myslet na náhodu. Dávné civilizace totiž přišly s receptem, který jsme matematikou nepřekonali. Spíše rozšířili. Mít šancí co nejvíce. Aby byly pro každého z nás. A tak Vám přeju, aby byl nový rok rokem muže, ženy, stromů, chleba, nebe, hvězd ... Ať tu máme každý své šance. A že je to hazardní hra v kostky? To ty šance. Nejdeme je rušit, ale naplnit.
Můžeme přemýšlet, že hra v kostky a vůbec hazardní hry jsou tu odedávna. Uvádí se, že slovo hazard pochází z arabského "al-zahr" znamenající hru v kostky. Hru, která se hrála již ve starém Egyptě, Řecku, Římě. Je pozoruhodné, že právě tyto kultury, které daly základ třeba aritmetice nebo geometrii, se o studium šance nezajímaly. Ani neměly potřebu.
Zřejmě to souviselo s náboženstvím. Sv. Matouš např. uvádí "Vaše slovo buď ano, ano - ne, ne. Co je nad to, je ze zlého." Navíc, ve Starém Zákoně je možné zaznamenat "šanci" v případech, kdy je lidstvo na šikmé ploše. Ve formě poselství vyvoleným. Pokud věříme, náhoda zřejmě ztrácí smysl.
Bylo to až někdy v sedmnáctém století, kdy se začala rozvíjet část matematiky o "kvantifikaci šance" (pravděpodobnost). Inspirovaly ji především hazardní hry. Jde o krátký čas v porovnání s existencí hazardních her. Nicméně již víme, že s Vesmírem "Bůh nehraje v kostky" (AE), zatímco na kvantové úrovni hraje pravděpodobnost zřejmě rozhodující roli. Tady se snad přímo hraje v kostky.
Můžeme předpokládat, že člověk je blíže spíše kvantové úrovni vzhledem k "velikosti" Boha i Vesmíru a tedy také hře v kostky. Nemusí tedy, v souladu s dávnými civilizacemi, myslet na náhodu. Dávné civilizace totiž přišly s receptem, který jsme matematikou nepřekonali. Spíše rozšířili. Mít šancí co nejvíce. Aby byly pro každého z nás. A tak Vám přeju, aby byl nový rok rokem muže, ženy, stromů, chleba, nebe, hvězd ... Ať tu máme každý své šance. A že je to hazardní hra v kostky? To ty šance. Nejdeme je rušit, ale naplnit.