Deset tisíc slov
Pokud nás napadne přečíst něco povzbudivého a zábavného, můžeme začít u klasického díla J. Austenové "Pýcha a předsudek." Šťastně ukončeného příběhu z prostředí anglické střední venkovské šlechty s nápaditým sháněním zámožných ženichů pro nepříliš zámožné dcery, kombinovaným s odvážnými představami hlavní hrdinky. Na tehdejší dobu nevídanými.
Sáhneme zřejmě do vlastní knihovny. Tu máme v nějakém pořádku a sluší se poznamenat, že se názory mužů a žen na tento pořádek mohou lišit. Pokud máme knihy uspořádané např. abecedně podle autorů, hledání není složité. Opačnou možností je úplná neuspořádanost či chaos, kdy nepoužíváme žádné pravidlo. Při hledání jednoduše procházíme knihy jednu po druhé. Třetí možností s patrně "nejsložitějším algoritmem" je, že při řazení knih jistým způsobem kombinujeme uspořádanost s neuspořádaností. Např. uspořádáme knihy podle základních barev obalu a knihy v jednotlivých barvách řadíme neuspořádaně.
Přečteme-li tohle klasické dílo, zjistíme, že obsahuje asi 6 000 různých slov, která pasivně rozliší náš mozek. Uvádí se, že běžný mozek rozlišuje asi 10 000 různých slov. Pokud má podle odhadu kolem 1012 neuronů, je to početně již docela řešitelná úloha pro dnešní terabytové počítače. Ještě zbývá "drobnost." Co bude s naší myslí? Každý přece uvedené dílo prožíváme i chápeme jinak, ačkoliv máme početně "téměř" shodné mozky.
Přijmeme-li myšlenku, že mozek je složitý algoritmus z pohledu výše uvedeného příkladu s knihovnou, bude se v něm mísit uspořádanost s neuspořádaností v nějakém poměru. Můžeme rozumět, že na straně uspořádanosti je evoluce a genetické zákonitosti, co ale s neuspořádaností? Možná dokonce s chaosem? Počet neuronů můžeme do současného počítače vložit, nemáme však potřebnou matematiku mysli. Podobně jako existuje velmi mnoho způsobů řazení knih, existuje i velmi mnoho způsobů řazení neuronů a jen velmi málo je těch správných.
A tak, až budeme číst dílo J. Austenové, buďme hrdi na našich 10 000 slov. Ani je všechny k přečtení nebudeme potřebovat. A mysleme prosím na to, že nalezení vhodného ženicha či nevěsty může být podobně obtížná úloha jakou je uspořádání (neuspořádání) neuronů v mozku. A také pomysleme, že kritériem pro výběr partnera může, kromě zámožnosti, být i shoda u jiných uspořádání či neuspořádání. Co např. lednička nebo šatník?
Sáhneme zřejmě do vlastní knihovny. Tu máme v nějakém pořádku a sluší se poznamenat, že se názory mužů a žen na tento pořádek mohou lišit. Pokud máme knihy uspořádané např. abecedně podle autorů, hledání není složité. Opačnou možností je úplná neuspořádanost či chaos, kdy nepoužíváme žádné pravidlo. Při hledání jednoduše procházíme knihy jednu po druhé. Třetí možností s patrně "nejsložitějším algoritmem" je, že při řazení knih jistým způsobem kombinujeme uspořádanost s neuspořádaností. Např. uspořádáme knihy podle základních barev obalu a knihy v jednotlivých barvách řadíme neuspořádaně.
Přečteme-li tohle klasické dílo, zjistíme, že obsahuje asi 6 000 různých slov, která pasivně rozliší náš mozek. Uvádí se, že běžný mozek rozlišuje asi 10 000 různých slov. Pokud má podle odhadu kolem 1012 neuronů, je to početně již docela řešitelná úloha pro dnešní terabytové počítače. Ještě zbývá "drobnost." Co bude s naší myslí? Každý přece uvedené dílo prožíváme i chápeme jinak, ačkoliv máme početně "téměř" shodné mozky.
Přijmeme-li myšlenku, že mozek je složitý algoritmus z pohledu výše uvedeného příkladu s knihovnou, bude se v něm mísit uspořádanost s neuspořádaností v nějakém poměru. Můžeme rozumět, že na straně uspořádanosti je evoluce a genetické zákonitosti, co ale s neuspořádaností? Možná dokonce s chaosem? Počet neuronů můžeme do současného počítače vložit, nemáme však potřebnou matematiku mysli. Podobně jako existuje velmi mnoho způsobů řazení knih, existuje i velmi mnoho způsobů řazení neuronů a jen velmi málo je těch správných.
A tak, až budeme číst dílo J. Austenové, buďme hrdi na našich 10 000 slov. Ani je všechny k přečtení nebudeme potřebovat. A mysleme prosím na to, že nalezení vhodného ženicha či nevěsty může být podobně obtížná úloha jakou je uspořádání (neuspořádání) neuronů v mozku. A také pomysleme, že kritériem pro výběr partnera může, kromě zámožnosti, být i shoda u jiných uspořádání či neuspořádání. Co např. lednička nebo šatník?