Životy v algoritmech
Matematika ovlivňuje umění od dávných dob. V posledním půlstoletí je to třeba Algoritmické umění (Algorithmic art), které se objevilo s nástupem počítačů. Algoritmický umělec, krátce algorista, používá jednodušší matematiku k návrhu algoritmů, které převádí do počítačového programu. Počítač program provede a umělecké dílo vytvoří. Mohou to jistě udělat i umělcovy ruce, počítač ale podstatně zvyšuje výkon. Dílo se šíří jako algoritmus a není vůbec jisté, zda mu algorista rozumí.
Základní matematika se učí od základní školy. Před deseti lety vyšla kniha*, která vysvětluje následující paradox. Čínští studenti typicky předčí americké studenty na mezinárodních matematických soutěžích. Paradox je v tom, že čínští učitelé matematiky typicky mají nižší vzdělání než američtí učitelé. Přesto čínští učitelé základní matematiky rozumí matematice lépe, než američtí učitelé. Ti se snaží předávat studentům spíše algoritmy, jak věci dělat, než porozumění celkovému kontextu.
Když přeskočím důležité otázky, jako zda má učitel vykládané matematice rozumět nebo zda stačí, pokud předává algoritmus, jak na to, a vezmu společnost jako celek, potom platí, že americká společnost je v jistých aspektech výkonnější než společnost čínská. Pohledem výše uvedených algoristů a učitelů základní matematiky se zdá, že společnosti, které jsou více algoritmizované, jsou např. ekonomicky výkonnější. Snad jde o jeden ze základních rysů západních a východních společností. Západní společnosti jsou více zaměřeny na rozumové pojetí ve smyslu najít algoritmus, zatímco východní společnosti na znaky, znamení nebo symboly celkového kontextu.
Můžeme přemýšlet, v jakém poměru žijeme život a algoritmy. Že příroda je algoristka, DNA je algoristka, Bible je algoristka ... Jeden algoritmus však patrně milujeme všichni. Totiž ten, kdy na chvíli řekneme stop výkonnosti, staneme se nealgoritmizovatelní a věnujeme se právě znamením a symbolům celkového kontextu, které přinášejí radost a potěšení. Dovolte popřát Vám je nejen o nadcházejícím víkendu.
*Liping Ma: Knowing and Teaching Elementary Mathematics.
Základní matematika se učí od základní školy. Před deseti lety vyšla kniha*, která vysvětluje následující paradox. Čínští studenti typicky předčí americké studenty na mezinárodních matematických soutěžích. Paradox je v tom, že čínští učitelé matematiky typicky mají nižší vzdělání než američtí učitelé. Přesto čínští učitelé základní matematiky rozumí matematice lépe, než američtí učitelé. Ti se snaží předávat studentům spíše algoritmy, jak věci dělat, než porozumění celkovému kontextu.
Když přeskočím důležité otázky, jako zda má učitel vykládané matematice rozumět nebo zda stačí, pokud předává algoritmus, jak na to, a vezmu společnost jako celek, potom platí, že americká společnost je v jistých aspektech výkonnější než společnost čínská. Pohledem výše uvedených algoristů a učitelů základní matematiky se zdá, že společnosti, které jsou více algoritmizované, jsou např. ekonomicky výkonnější. Snad jde o jeden ze základních rysů západních a východních společností. Západní společnosti jsou více zaměřeny na rozumové pojetí ve smyslu najít algoritmus, zatímco východní společnosti na znaky, znamení nebo symboly celkového kontextu.
Můžeme přemýšlet, v jakém poměru žijeme život a algoritmy. Že příroda je algoristka, DNA je algoristka, Bible je algoristka ... Jeden algoritmus však patrně milujeme všichni. Totiž ten, kdy na chvíli řekneme stop výkonnosti, staneme se nealgoritmizovatelní a věnujeme se právě znamením a symbolům celkového kontextu, které přinášejí radost a potěšení. Dovolte popřát Vám je nejen o nadcházejícím víkendu.
*Liping Ma: Knowing and Teaching Elementary Mathematics.