Nedele, prvni den v Albuquerque
Doleteli jsme, ubytovali v hotelu a ted se registrujeme na soutezi
Ackoliv jedeme na nejvetsi soutez a jsem povzneseny na strasti cestovani, presto nekolik vet. Z Prahy jsme meli hodinove zpozdeni. Mezipristani je v Atlante. Az k Atlante to slo. Asi 500 km pred Atlantou pilot oznamil, ze budeme pristavat. Po cca 10 hodinach dobra zprava byt opet na zemi. Po chvili se ozval znova, ze nemame palivo na pristani v Atlante, musime pristat na nejblizsim letisti. Pristali jsme na malem letisti (Knoxwille?). Po hodine cekani na plose pilot oznamil, ze jiz ma palivo, spatna zprava ale je, ze Atlanta ma bourku a neprijima. Po dalsich cca dvou hodinach jsme konecne odleteli a v 8 vecer mistniho casu pristali v Atlante. Problem byl, ze v 8 odletalo letadlo do Albuquerque. Kdo to zna v Americe vi, ze je nutne vstoupit na uzemi USA, vzit zavazadla a znovu je podat na vnitrostatni let. Imigracni urednici byli fajn, vse jsme zvladli rychle, letadlo pockalo a tak jsme v 11 vecer mistniho casu v Albuquerque. Ovsem bez zavazadel. Taxi nas po pulnoci odvezlo do hotelu.
V nedeli rano v 8:30 mistniho casu (8 hodin posun) jedeme na registraci do souteze. Nastesti jsem vzal potrebne dokumenty do prirucniho zavazadla. Organizatori objednali autobus, ktery jezdi od hotelu do mistniho "Convention Center", kde se ISEF kona (asi 10 minut jizdy). Konecne to tady vidim za svetla. Velke mesto, kolem dokola hory a poust. Dost nekonecna.
Mezinarodni registrace je bez problemu. Predem to zajistuji z Prahy na Narodnim institutu deti a mladeze MSMT a delaji to fakt dobre. Obdrzeli jsme visacky na krk, bez nichz nas nikde nepusti. Presunujeme se do mistnosti, kde nam daji velkou ctvrtku, kde je napsano Czech Republic. Mame neco charakteristickeho nakreslit. Jiste laskavy ctenari uhodnes, co to bylo. Silueta Karlova mostu, pivo, vino, Skodovka, mic a hokejista s pukem. To ponese nas ucastnik v pondeli na slavnostnim zahajeni.
Potom jdeme do obrovske vystavni haly a hledame oznacena mista na nase prezentace. Jsou v poradku, bez zavad (tzv. violations), coz je vzdycky pohroma a muze to znamenat az vyrazeni ze souteze. Vyzvedavame objednane prezentacni boxy a stavime je na nase mista. To je asi tak vsechno, co muzeme udelat. Nase zavazadla jeste nedorazila a vse potrebne mame tam.
Jenom pro predstavu, v te obrovske vystavni hale je pres 1000 projektu. Vladne zde docela slusny ruch. Potkavam mnoho znamych vedoucich delegaci. Jezdi pravidelne, zname se. Italie, Portugalsko, Japonsko a dalsi. Je to mile po roce.
Jak se to bude dale vyvijet, dam brzy vedet. Je to mozne bud z mistnosti pro novinare nebo z tzv. e-haly, kde je vice jak 100 pocitacu pripojenych do Internetu a k dispozici pouze pro soutezici a doprovody. Vetsina ma potrebu precist postu, zpravy, noviny. Je to primo evolucni pohled, kdy stovka lidi na malem prostoru busi do pocitacu. A do toho vseho je tam velika plazmova obrazovka, kde bezi nejaky film.
Ackoliv jedeme na nejvetsi soutez a jsem povzneseny na strasti cestovani, presto nekolik vet. Z Prahy jsme meli hodinove zpozdeni. Mezipristani je v Atlante. Az k Atlante to slo. Asi 500 km pred Atlantou pilot oznamil, ze budeme pristavat. Po cca 10 hodinach dobra zprava byt opet na zemi. Po chvili se ozval znova, ze nemame palivo na pristani v Atlante, musime pristat na nejblizsim letisti. Pristali jsme na malem letisti (Knoxwille?). Po hodine cekani na plose pilot oznamil, ze jiz ma palivo, spatna zprava ale je, ze Atlanta ma bourku a neprijima. Po dalsich cca dvou hodinach jsme konecne odleteli a v 8 vecer mistniho casu pristali v Atlante. Problem byl, ze v 8 odletalo letadlo do Albuquerque. Kdo to zna v Americe vi, ze je nutne vstoupit na uzemi USA, vzit zavazadla a znovu je podat na vnitrostatni let. Imigracni urednici byli fajn, vse jsme zvladli rychle, letadlo pockalo a tak jsme v 11 vecer mistniho casu v Albuquerque. Ovsem bez zavazadel. Taxi nas po pulnoci odvezlo do hotelu.
V nedeli rano v 8:30 mistniho casu (8 hodin posun) jedeme na registraci do souteze. Nastesti jsem vzal potrebne dokumenty do prirucniho zavazadla. Organizatori objednali autobus, ktery jezdi od hotelu do mistniho "Convention Center", kde se ISEF kona (asi 10 minut jizdy). Konecne to tady vidim za svetla. Velke mesto, kolem dokola hory a poust. Dost nekonecna.
Mezinarodni registrace je bez problemu. Predem to zajistuji z Prahy na Narodnim institutu deti a mladeze MSMT a delaji to fakt dobre. Obdrzeli jsme visacky na krk, bez nichz nas nikde nepusti. Presunujeme se do mistnosti, kde nam daji velkou ctvrtku, kde je napsano Czech Republic. Mame neco charakteristickeho nakreslit. Jiste laskavy ctenari uhodnes, co to bylo. Silueta Karlova mostu, pivo, vino, Skodovka, mic a hokejista s pukem. To ponese nas ucastnik v pondeli na slavnostnim zahajeni.
Potom jdeme do obrovske vystavni haly a hledame oznacena mista na nase prezentace. Jsou v poradku, bez zavad (tzv. violations), coz je vzdycky pohroma a muze to znamenat az vyrazeni ze souteze. Vyzvedavame objednane prezentacni boxy a stavime je na nase mista. To je asi tak vsechno, co muzeme udelat. Nase zavazadla jeste nedorazila a vse potrebne mame tam.
Jenom pro predstavu, v te obrovske vystavni hale je pres 1000 projektu. Vladne zde docela slusny ruch. Potkavam mnoho znamych vedoucich delegaci. Jezdi pravidelne, zname se. Italie, Portugalsko, Japonsko a dalsi. Je to mile po roce.
Jak se to bude dale vyvijet, dam brzy vedet. Je to mozne bud z mistnosti pro novinare nebo z tzv. e-haly, kde je vice jak 100 pocitacu pripojenych do Internetu a k dispozici pouze pro soutezici a doprovody. Vetsina ma potrebu precist postu, zpravy, noviny. Je to primo evolucni pohled, kdy stovka lidi na malem prostoru busi do pocitacu. A do toho vseho je tam velika plazmova obrazovka, kde bezi nejaky film.
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
Jak drahé bude máslo ve válce? To je otázka!
